Sportovní masáž není jen odměna po tréninku. Jak probíhá a co od ní čekat?

Sportovní masáž si řada lidí představí jako pořádně bolestivé „rozmačkání“ svalů po náročném výkonu. Ve skutečnosti může mít různé podoby podle sportu, aktuální zátěže i cíle masáže. Jinak může vypadat před závodem a jinak den po něm. Co tedy sportovce na masérském stole skutečně čeká?

Nejdříve přijde krátký rozhovor

Dobrý masér nezačne tím, že se bez ptaní pustí do nejvíce namáhaných svalů. Nejprve by ho mělo zajímat, jakému sportu se člověk věnuje, jak často trénuje, kdy ho čeká další výkon a zda ho něco nebolí. Důležitá jsou také předchozí zranění nebo zdravotní omezení.

Podle těchto informací může zvolit vhodný postup. Běžec může potřebovat větší pozornost věnovanou nohám, cyklista zase stehnům, hýždím či zádům. U člověka, který pravidelně posiluje, bude výběr svalových partií záviset také na skladbě posledních tréninků.

Sportovní masáž tak nemusí pokaždé znamenat proceduru celého těla. Často se zaměřuje především na partie zatěžované konkrétním sportem.

Na řadu přicházejí různé masérské techniky

Samotná masáž obvykle kombinuje několik hmatů. Používá se například tření, hnětení, tlak, roztírání nebo rytmické údery. Odborná literatura popisuje mimo jiné techniky označované jako effleurage, petrissage, tapotement či friction massage.

Intenzita přitom nemusí být po celou dobu stejná. Masér může začít mírnějšími pohyby a postupně přejít k důkladnějšímu propracování vybraných svalových skupin. Sportovní masáž může být intenzivnější než klasická relaxační masáž, bolest ale není měřítkem její kvality.

Pokud je tlak nepříjemný nebo vyvolává ostrou bolest, má smysl to okamžitě říct. Představa, že účinná masáž musí člověka za každou cenu bolet, je zavádějící.

Před výkonem a po něm může vypadat úplně jinak

Velkou roli hraje načasování. Před sportovním výkonem bývá masáž zpravidla kratší a dynamičtější, protože jejím účelem není sportovce dokonale uvolnit před startem. Může být součástí přípravy společně s aktivním zahřátím a rozcvičením.

Po závodě nebo těžkém tréninku je situace odlišná. Tehdy se pozornost přesouvá k regeneraci a subjektivnímu pocitu únavy či svalové ztuhlosti. Masáž může být klidnější a podle okolností také delší.

Odlišně může vypadat i masáž v běžném tréninkovém období. Zkušený masér proto nepoužívá jeden univerzální postup při každé návštěvě, ale přizpůsobuje jej aktuálnímu stavu sportovce.

Zázraky od masáže nečekejte

Pocit lehčích a uvolněnějších svalů po masáži může být velmi příjemný, její účinky však není dobré přeceňovat. Systematický přehled studií zjistil, že sportovní masáž nepřináší přesvědčivé přímé zlepšení síly, sprintu, vytrvalosti nebo skoku. Určitý přínos byl naopak zaznamenán u flexibility a opožděné svalové bolesti po zátěži (DOMS).

Masáž tedy není tajnou zbraní, která z rekreačního běžce přes noc udělá maratonce. Může však představovat jednu ze součástí regenerace a zároveň nabídnout prostor pro psychické uvolnění.

Masáž nenahrazuje léčbu zranění

Je také důležité rozlišovat mezi únavou po tréninku a skutečným zdravotním problémem. Akutní ostrá bolest, výrazný otok nebo podezření na poranění svalu či kloubu nejsou důvodem k tomu, aby masér jednoduše „přitlačil“. V takové situaci může být vhodnější odborné vyšetření.

Stejně tak ani pravidelná masáž nenahradí spánek, dostatečný odpočinek, vhodně nastavený trénink a odpovídající příjem energie a tekutin. Sportovní regenerace je vždy součtem více faktorů.

Sportovní masáž proto dává největší smysl jako doplněk dobře nastaveného tréninku a regenerace. A pokud po ní člověk odchází s příjemnějším pocitem ve svalech, nemusí mít problém sejít ze schodů a druhý den se těší na další trénink, svůj účel může plnit velmi dobře.

Zdroje/foto: Petr Omáčka, BMJ, AI