Návrat mariánského sloupu na Staroměstské náměstí v Praze

Pražské Staroměstské náměstí se od letošního roku může pochlubit staronovou dominantou, která budí vášně už několik století. Kopie původního barokního sloupu z roku 1652 už stihla být krátce po svém vztyčení opakovaně poškozena vandaly, kteří se jí v jednom případě dokonce pokusili podpálit. Původní sloup byl stržen krátce po vzniku samostatného Československa.

Mariánské a morové sloupy

Podobný typ sloupů je typický pro barokní architekturu všech evropských katolických zemí, tedy i pro státy bývalé Rakousko-Uherské monarchie. Města je většinou nechala postavit jako poděkování Panně Marii za to, že nad nimi držela ochrannou ruku při morových epidemiích či za války během obléhání. Kromě obnoveného mariánského sloupu v našem hlavním městě patří k těm nejznámějším tuzemským například:

• Mariánský morový sloup v Opavě
• Sloup se sousoším Panny Marie v Jindřichově
• Morový sloup v Telči
• Mariánský sloup v Uherském Brodě

Mariánský sloup jako symbol habsburské monarchie

Právě úzká spojitost mezi katolicismem a mariánskými sloupy českým vlastencům vadila. České země byly, na rozdíl například od Moravy, historicky protestantské a katolické vyznání bylo jejich obyvatelům více či méně nuceno z Vídně. Protestanti pochopitelně podobným symbolům neholdují, neboť jejich víra se uctívání světců, Pannu Marii nevyjímaje, brání. Mariánský sloup v českém hlavním městě byl proto pro celou řadu Čechů trnem v oku.

Stržení původního sloupu

Turbulentní doby vzniku nového státu využil František Sauer zvaný Habán, nechvalně známý žižkovský bohém. Habánovi se podařilo přesvědčit staroměstské hasiče, že stržení mariánského sloupu si vyžádal Národní výbor československý, který reprezentoval československé zájmy za první světové války. Byla to samozřejmě lež, Sauerovi a jeho kumpánům se však podařilo dílo vykonat, vše jim navíc prošlo bez trestu. A to přesto, že se Sauer později k činu veřejně přiznal.