Lakros: jeden z nejstarších kolektivních sportů na světě

Ještě donedávna se v České republice s lakrosem setkávali hlavně skauti, některé oddíly totiž tomuto sportu holdují už několik desetiletí.

Lakros pochází ze Severní Ameriky, pravděpodobně z oblasti Velkých jezer, kde se o jeho autorství pře hned několik indiánských kmenů. Podle poznatků historiků s lakrosem pravděpodobně začali Irokézové a jedná se o jeden z nejstarších kolektivních sportů vůbec, počátky hry lze doložit už kolem roku 1100.

Vícedenní bitvy

Před necelým tisíciletím ale lakros připomínal spíše válku než běžný sport. Týmy tehdy klidně čítaly i tisícovku hráčů, hřiště bylo i deset kilometrů dlouhé a hrálo se klidně několik dní v řadě, vždy od východu do západu slunce. Lakros tehdy sloužil k náboženským účelům, měl symbolizovat válku a uctívat stvořitele světa.

Evropané ve hře

Jezuitský misionář Jean de Brébeuf je pravděpodobně prvním Evropanem, který spatřil lakrosový zápas na vlastní oči. Bylo to v roce 1637 a lakros byl v té době stále ještě náboženským rituálem pro desítky až stovky mužů. Poprvé Evropané lakros zkusili sami hrát asi o dvě stě let později, šlo o anglofonní osadníky z Montrealu. A sport se začal rychle šířit – už v roce 1860 byl založen první oficiální montrealský lakrosový klub.

Indiánský sport na olympiádě

Když byla napevno stanovena pravidla o počtu hráčů v poli, rozměrech holí se síťkami i branek a podobně, byl na počátku minulého století lakros připraven stát se olympijským sportem. Do programu se dostal dvakrát, v letech 1904 a 1908. Třikrát pak byl představen v roli ukázkového sportu, ale protože není příliš rozšířen mimo Severní Ameriku a Velkou Británii, z programu nakonec zcela vypadl.

V současné době existují tři hlavní varianty lakrosu a několik dalších méně rozšířených.

V České republice si můžete vyzkoušet:

• Fieldlakros (Národní fieldlakrosová liga)
• Boxlakros (Národní boxlakrosová liga)
• Interkros, ten ale nemá vlastní soutěž