Čtete pořád další negativní zprávy? Možná jste propadli doomscrollingu

Otevřete sociální sítě jen na pár minut, ale o půl hodiny později stále čtete další a další negativní zprávy. Války, krize, nehody, katastrofy, problémy. Přestože vás obsah spíše stresuje než baví, nedokážete přestat. Tento fenomén má své jméno – doomscrolling. A může mít překvapivě výrazný dopad na psychiku i každodenní život.

Když jedna špatná zpráva nestačí

Doomscrolling je označení pro nutkavé a dlouhodobé procházení negativních zpráv, příspěvků nebo informací na internetu, zejména na sociálních sítích a zpravodajských serverech.

Název vznikl spojením anglických slov „doom“ (zkáza, zmar) a „scrolling“ (rolování obsahu). Ve volném překladu by se dalo říci, že jde o nekonečné projíždění špatných zpráv.

Typický scénář vypadá následovně:

• přečtete si článek o nějakém problému,
• algoritmus vám nabídne podobný obsah,
• kliknete na další zprávu,
• pak na další,
• a nakonec strávíte desítky minut nebo dokonce hodiny sledováním převážně negativního obsahu.

Paradoxem je, že většina lidí si během doomscrollingu uvědomuje, že jim sledovaný obsah nepřináší nic pozitivního. Přesto pokračují dál.

Proč nás negativní zprávy tolik přitahují?

Na první pohled se může zdát zvláštní, že člověk dobrovolně vyhledává informace, které ho rozčilují, stresují nebo děsí. Ve skutečnosti za tím stojí evoluce.

Lidský mozek je totiž nastaven tak, aby věnoval zvýšenou pozornost potenciálním hrozbám. Pro naše předky bylo důležité včas rozpoznat nebezpečí, protože na tom často záviselo jejich přežití.

Moderní internet tohoto mechanismu využívá, i když nepřímo.

Negativní zprávy přitahují více pozornosti než neutrální nebo pozitivní obsah. Články o katastrofách, konfliktech nebo skandálech bývají čtenější, sdílenější a často vyvolávají silnější emoce.

Sociální sítě navíc fungují na principech, které tuto tendenci ještě posilují. Algoritmy se snaží uživatele na platformě udržet co nejdéle. Pokud zaznamenají, že vás určitý typ obsahu zaujal, nabídnou vám další podobné příspěvky.

Výsledkem může být informační spirála, ve které člověk postupně získává dojem, že svět je mnohem horší místo, než ve skutečnosti je.

Jak doomscrolling ovlivňuje psychiku?

Jednorázové přečtení několika nepříjemných zpráv samozřejmě není problém. Potíže vznikají tehdy, když se z doomscrollingu stane každodenní zvyk.

Dlouhodobé vystavování negativním informacím může vést k:

• zvýšenému stresu,
• pocitům úzkosti,
• horší náladě,
• podrážděnosti,
• problémům se soustředěním,
• poruchám spánku.

Mozek totiž nedokáže vždy dokonale oddělit informace, které sledujeme na obrazovce, od skutečných hrozeb v našem bezprostředním okolí. Pokud několik hodin denně konzumujeme obsah plný krizí, konfliktů a katastrof, tělo může reagovat podobně, jako by bylo skutečně v ohrožení.

Zvyšuje se hladina stresových hormonů a organismus zůstává ve stavu zvýšené pohotovosti.

Mnoho lidí si také všímá, že po dlouhém scrollování pociťují psychickou únavu. Nejde přitom o klasickou fyzickou vyčerpanost, ale spíše o mentální zahlcení množstvím informací, které často ani nemohou nijak ovlivnit.

Jak se z bludného kruhu dostat?

Dobrou zprávou je, že doomscrolling není neřešitelný problém. Často pomůže několik relativně jednoduchých změn.

Prvním krokem je uvědomit si vlastní chování. Pokud zjistíte, že večer pravidelně trávíte hodinu nebo dvě sledováním negativních zpráv, máte vyhráno napůl.

Pomoci mohou například tato opatření:

• nastavení časových limitů pro sociální sítě,
• vypnutí zbytečných notifikací,
• omezení sledování zpráv na konkrétní část dne,
• nahrazení nekonečného scrollování jinou aktivitou,
• vědomé vyhledávání pozitivního nebo inspirativního obsahu.

Velmi účinné bývá také pravidlo, že se člověk vyhne sledování negativních zpráv těsně před spaním. Mozek pak dostává prostor ke zklidnění a kvalita spánku bývá lepší.

Důležité je uvědomit si, že být informovaný neznamená být neustále online. Přehled o dění ve světě lze získat během několika minut denně, aniž by člověk strávil hodiny ponořený do proudu katastrofických titulků.

Doomscrolling je jedním z vedlejších produktů digitální doby. Čím více času trávíme na internetu, tím větší je riziko, že se necháme vtáhnout do nekonečného proudu negativních informací. Pokud si ale dokážeme nastavit rozumné hranice, můžeme zůstat informovaní, aniž bychom za to platili zhoršenou náladou, stresem nebo pocitem, že se svět řítí do záhuby.

Zdroje:

• https://www.mojepsychologie.cz/dusevni-zdravi/pruvodce-svetem-psychologie/casove-okno-i-pravidlo-60-60-prestat-s-doomscrollingem-neni-jednoduche-ale-ani-nerealne-2124
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Doomscrolling