40 let s chutí hořkosti: Ivo Kaňák a jeho pivovarská pouť Radegastem

Příběh Iva Kaňáka je ukázkou toho, jak vášeň, poctivost a tvrdá práce dokážou formovat nejen kariéru jednotlivce, ale i charakter celé značky. Tento beskydský rodák začínal v nošovickém pivovaru Radegast jako obyčejný pomocník na varně. Dnes, po čtyřech desetiletích, je ředitelem podniku, který zásadně ovlivnil podobu českého pivovarnictví.

Radegast od svého založení v roce 1970 razí cestu moderní výroby piva, ale nikdy nezapomněl na své kořeny – českou pivní kulturu a chuťově výraznou hořkost, která se stala jeho poznávacím znamením. Ivo Kaňák k tomu přispěl významnou měrou. Vystudoval pivovarství na VŠCHT v Praze a po návratu domů se ponořil do výroby piva od základů – byl sladovníkem, směnovým mistrem, podsládkem i sládkem. Od roku 2000 pak zastává nejvyšší funkci v pivovaru.

Chutě, které mění pravidla hry

Jedním z nejzásadnějších momentů Kaňákovy kariéry byla stáž ve Švýcarsku v 90. letech, odkud si přivezl unikátní kvasinky. Ty se staly základem pro vznik Birellu – nealkoholického piva, které se jako jedno z prvních na světě přiblížilo chutí klasickému pivu. Birell díky tomu změnil vnímání celé kategorie nealko piv v Česku a získal mnoho prestižních ocenění. „Dokázali jsme, že i pivo bez alkoholu může být plnohodnotným chuťovým zážitkem,“ komentuje Kaňák.

V roce 2014 přišel další zlom – vznik světlého ležáku Radegast Ryze Hořká 12. Právě tahle dvanáctka si od svého uvedení rychle získala srdce pivařů i odborníků. V roce 2024 si dokonce odnesla titul nejlepšího českého ležáku v soutěži České pivo. „Myslím si, že je to nejlepší pivo, které jsme kdy uvařili,“ říká Kaňák bez falešné skromnosti.

Pivovar však neusíná na vavřínech. Mezi další úspěšné novinky patří například nefiltrovaný ležák (2010), první polotmavé pivo Radegast Temně Hořký (2012), výčepní Rázná 10 (2017) oceněná v roce 2024 v soutěži Golden Bohemia, extrémně hořký Ratar (2020) nebo silná třikrát chmelená Hutná 15, inspirovaná průmyslovou minulostí kraje.

Z limitovaných edic zaujaly například futuristický Futur, který se vařil z vody získané ze vzdušné vlhkosti, a ekologicky smýšlející ležák Rezist, vyrobený z chmele odolného vůči suchu. To vše je důkazem, že Radegast nezůstává stát a neustále hledá nové cesty, jak zaujmout – přitom však zůstává věrný své hořké DNA.

Technologický náskok před konkurencí

Už v 80. letech patřil Radegast mezi technologické inovátory. V roce 1988 jako jedni z prvních v republice zavedli cylindrokónické tanky, v roce 1993 začali stáčet pivo do moderních KEG sudů a o pět let později spustili jednu z nejpokročilejších lahvových linek v Evropě s výkonem 50 tisíc lahví za hodinu.

Mezi lety 2010 a 2012 se pivovar zaměřil na zpřístupnění své výroby veřejnosti a vybudoval návštěvnickou trasu, která se později stala součástí Technotrasy Moravskoslezského kraje. Tato iniciativa ukazuje, že Radegast nechce jen vařit pivo, ale také vzdělávat a bavit.

Velkým krokem vpřed bylo v roce 2020 otevření nové plechovkové linky a robotizovaného skladu, který posunul logistiku na novou úroveň. O rok později došlo k rozšíření kapacity díky nové varně a dalším technologiím. V roce 2025 se pak Radegast pochlubil největší solární elektrárnou v rámci skupiny Plzeňský Prazdroj, která pokrývá veškerou spotřebu centrálního skladu a částečně i provoz plechovkové linky.

Voda – nejcennější surovina

Ekologie a udržitelnost nejsou pro nošovický pivovar jen marketingová hesla. Pod vedením Iva Kaňáka se Radegast stal jedním z lídrů ve snižování spotřeby vody. Za posledních 15 let dokázal snížit vodní náročnost výroby o téměř polovinu – na 2,29 litru vody na jeden litr piva, což je hluboko pod průměrem v Česku i ve světě.

Už v roce 2002 vznikl unikátní systém rybníků, které přirozeně čistí dešťovou a drenážní vodu. Každoročně se díky nim přefiltruje objem odpovídající více než 20 plaveckým bazénům. Další zajímavostí je biomonitoring varní vody, který provádějí speciálně vycvičení „pivovarští pstruzi“ ve velkém akváriu. Od roku 2019 sleduje Radegast tímto způsobem i kvalitu vody ve vlastních studních zásobujících sladovnu.

V roce 2025 provedl pivovar doposud nejrozsáhlejší analýzu vodní stopy v českém pivovarství – od pěstování surovin až po čepování. Výsledkem bylo 3,64 litru vody odebrané z přírody na jeden litr piva. Ambicí podniku je, aby do roku 2030 pomohl v krajině zadržet více vody, než sám spotřebuje.

Hořký kraj, hořké pivo – a jedno velké poděkování

Příběh Iva Kaňáka není jen oslavou jednoho člověka, ale také připomínkou toho, jak důležitá je dlouhodobá vize, úcta k tradici a chuť inovovat. Pod jeho vedením se Radegast proměnil v moderní a ekologicky odpovědný pivovar, který si přitom zachoval svou osobitost.

Ať už mluví o technologii, chuti nebo kvalitě čepování, jedno zůstává stejné – všechno se točí kolem lidí. „Bez šikovných hospodských a výčepních by Radegast nikdy nechutnal tak, jak má. Je to i jejich zásluha, že si dnes pivaři můžou dopřát správně hořký půllitr tak, jak má být,“ připomíná Kaňák.

Na závěr dodává: „Život tady u nás na severovýchodě bývá občas drsný, ale právě k němu patří hořké pivo. Je to náš národní poklad a my v Nošovicích ho s hrdostí vaříme dál. Tak na zdraví – a dej Bůh štěstí.“