Terakotová armáda: osm tisíc keramických válečníků

Terakotová armáda nepatří na ustálený seznam sedmi divů světa, ale směle bychom ji tam mohli zařadit. Vznikla dvě století před naším letopočtem v čínské provincii Šen-si a staví na hlavu otřepané rčení, že bohatství si člověk do hrobu zkrátka nevezme. Že jde o dílo skutečně unikátní, uznalo také UNESCO, které sochy zařadilo na svůj seznam světového kulturního dědictví.

Byl jednou jeden císař

Tedy nejprve král, který sjednotil kontinentální Čínu a tím se stal císařem. Jeho jméno je ale pro Evropany téměř nevyslovitelné: Čchin Š’-chuang-ti. A nebyl to žádný svatoušek, nerozpakoval se nechat popravit každého, kdo se o něm špatně zmínil, nebo spálit historické knihy, aby se tak zbavil minulosti a všeho, co se odehrálo před jeho vlastním nástupem k moci. Císař Čchin Š’-chuang-ti se dostal i na filmová plátna, je známý zejména ze dvou čínských a jednoho hollywoodského filmu:

• Císař a vrah (Čína 1999)
• Hrdina (Čína 2002)
• Mumie: Hrob Dračího císaře (USA 2008)

Smrtelně nebezpečný elixír nesmrtelnosti

Čchin Š’-chuang-ti zemřel trochu paradoxně při snaze dosáhnout nesmrtelnosti. Když mu byl jednoho dne nabídnut zázračný elixír, který mu měl dopřát věčný život, rozhodl se účinky magického přípravku vyzkoušet rovnou sám na sobě. Elixír ovšem obsahoval také rtuť, jak dokázaly výzkumy moderními technologiemi, která je samozřejmě jedovatá. Císař na otravu rtutí nakonec také zemřel.

Hrobka hodná císaře

Mauzoleum, které si Čchin Š’-chuang-ti začal prozíravě budovat už v mládí, nebylo v okamžik jeho smrti ještě dokončeno, přestože jej císařovi poddaní budovali téměř 40 let. A není divu, celý komplex zaujímá plochu téměř 100 kilometrů čtverečních, tedy zhruba tolik jako celá Olomouc nebo 14 tisíc fotbalových hřišť. Ve hrobce je pak celá armáda bojovníků v mírně nadživotní velikosti. Mají skutečné bronzové zbroje i zbraně a někteří z vojáků i terakotové koně.