Nic netušící trojčata byla oddělena po narození, aby časem zjistila, že byla součástí šokujícího experimentu

V minulém století se na území New Yorku odehrál šokující experiment. Vše to začalo dnem 12. 7. 1961, kdy se dospívající dívce narodila trojčata. Šest měsíců po narození byli chlapci odděleni a každý z nich vyrůstal zhruba 160 km od sebe v odlišných adopčních rodinách. O 19 let později se trojčata shledala, což bylo zpočátku šťastným momentem, ale poté přišlo šokující zjištění, že se stali oběťmi výzkumu.

Jak se celé shledání zrodilo?

V roce 1980, tehdy devatenáctiletý Robert Shafran, jel poprvé do Sullivan Community College. Jakmile ho spatřili studenti, tak ho zahrnuli pozdravy, dívky polibky a kamarádi říkali „Vítej zpět“. Docela divné, když jedete někam poprvé, kde nikoho neznáte. Vše naštěstí rozsekl spolužák, Michael Domnitz, který po otázce a následné kladné odpovědi, zda je Shafran adoptovaný, sdělil, že má bratra – dvojče. Domnitz byl totiž přítelem Edwarda Gallanda, o kterém věděl, že je rovněž adoptovaný.

Shafran tedy zavolal Gallandovi a byl natolik ohromený hlasem svého dvojčete, že si domluvili setkání. Tento okamžik byl natolik magický, že v tu chvíli neexistovalo nic jiného než jen oni dva. Tím příběh ale nekončí, protože o pár měsíců později, mladík jménem David Kellman, si pročítal noviny, až narazil na článek o znovushledáním dvojčat. Přiložená fotografie okamžitě vyvolala vlnu emocí, protože uvnitř cítil, že jsou stejná krev. Ta dvojčata na fotografii vypadala úplně stejně.

Experiment, o kterém neměli tušení, ani adoptivní rodiče

Celý experiment zinscenoval Dr. Peter Neubauer. Jeho motivem bylo oddělení dvojčat či trojčat s následným umístěním do adopčních rodin s různým zázemím a výchovou. Výsledkem bylo zjištění, co rozhoduje víc, zda výchova nebo genetika.

Potencionální rodiče byly seznámeni se studiemi dětí, které mohou zvýšit jejich šance na jejich adopci. První dva roky adopce byly rodiny navštěvovány výzkumnými asistenty vedenými Dr. Neubauerem, zhruba 4x ročně, a poté alespoň jednou ročně. Celá studie trvala 10 let.

Tyto návštěvy byly natáčené a zahrnovaly kognitivní testy (hádanky a kresby). Problémy vycházely najevo poměrně brzo. Všechny 3 děti si ve stresových situacích pravidelně tloukly hlavou o mříže postýlek. Kellman so byl jistý, že šlo o „separační úzkost“.

Problémy s duševním zdravím postupně nabíraly na obrátkách. V období střední školy, Kellman a Galland, poměrně často navštěvovali psychiatrické léčebny. Shafran byl dokonce v podmínce. Kellman v rozhovoru pro The Times sdělil, že byli nejvíce popuzeni lhostejným chováním výzkumníků, kteří jim neposkytli pomoc.

Život po shledání nabíral na obrátkách

V prvních dnech znovushledání trojčat začala doslova jízda. Odstěhovali se od adoptivních rodičů do jednoho společného bytu. Dokonce se na začátku 80. let setkali se svou matkou, kdy s nimi popíjela, ale o žádný další vztah už neměla zájem. Poté se setkali s různými osobnostmi a prováděli různé výstřednosti.

Zatímco trojčata si užívala svou přítomnost a tropila různé šílenosti, tak adoptivní rodiče začali pátrat, proč byla trojčata rozdělena. Bohužel se odpovědi nedočkali, ale při odchodu si Shafranův adoptivní otec vzpomněl na zapomenutý deštník a vrátil se pro něj zpět, a byl svědkem oslav úředníků, což ho vyprovokovalo k právním krokům, ale bohužel nikdo se nechtěl v tomto případu angažovat.

Jak šel život dál, tak každý ze tří bratrů se oženil a měl vlastní děti. V roce 1995 zasáhla dva bratry tragická zpráva o spáchané sebevraždě jejich třetího bratra, Edwarda Gallanda, který vykazoval rostoucí známky bipolární poruchy. Během výzkumu bylo zjištěno, že Galland měl nejhorší vztah s adoptivními rodiči, respektive s otcem během dospívání, tak právě tato skutečnost mohla přispět k psychickým problémům.

Po této tragické události se oba bratři přestali scházet a být v kontaktu. Během natáčení dokumentu se jejich vztah začal opět mírně zlepšovat. V dnešní době je Shafran právníkem žijícím v Brooklynu a Kellman agentem v oblasti životního pojištění v New Jersey. Kellman zůstal v kontaktu s Gallandovou manželkou a dcerou.

Studie nebyla nikdy zveřejněna

Zjištění dopadů studie na trojčata se nepodařilo zatím získat. Šlo o příkaz Neubauera, který zemřel v r. 2008, aby všechny dokumenty související se studiemi byly uschovány na Yale University, až do r. 2065. Nakonec se sourozencům podařilo získat přístup k některým dokumentům z archivu. Jednalo se pouze o Shafranovy poznatky, které i tak byly zredukovány.

Pokud se chcete dozvědět více a vidět autentické nahrávky, záběry s trojčaty a dalšími aktéry, tak se určitě podívejte na dokument „Three Identical Strangers“. Tento dokument režíroval Tim Wardle a ve vyšetřování pomáhal spisovatel Lawrence Wright. Ten je dokonce zachycený v nahrávce se samotným Peterem Neubauerem.

Zdroj/foto: aerofilms.cz