Nebezpečně vtipné: Dá se opravdu umřít smíchy?

Smích je kořením života – uvolňuje napětí, spojuje lidi a zlepšuje náladu. Ale může být i tak silný, že vás doslova položí? Může se stát, že se budeme smát… až do smrti? Odpověď vás možná překvapí.

Smrtící smích v historii

I když to zní jako scénář z černé komedie, historie zná případy lidí, kteří se údajně doslova usmáli k smrti. Jedním z nejslavnějších případů je řecký filozof Chrysippus, který se ve 3. století př. n. l. měl smát tak intenzivně vlastnímu vtipu (o opilém oslu), že zemřel. Podobně dopadl v roce 1975 jistý Brit jménem Alex Mitchell – podle svědectví jeho manželky dostal během sledování komediálního pořadu The Goodies záchvat smíchu, který trval 25 minut, načež zkolaboval a zemřel. Pitva později odhalila vrozenou srdeční vadu, která byla pravděpodobnou příčinou smrti, ale spouštěčem bylo skutečně pobavení.

Z těchto případů vyplývá, že ačkoli smích sám o sobě nezabíjí, může být katalyzátorem fatálních událostí, pokud se spojí s určitou predispozicí.

Co se v těle děje, když se smějeme?

Smích je fyzická reakce, která zapojuje celý organismus. Aktivuje dýchací systém, stimuluje bránici, zvyšuje srdeční tep a krevní tlak, a zapojuje až 15 svalů v obličeji. Během intenzivního smíchu může dojít ke krátkodobému nedostatku kyslíku, hyperventilaci nebo i k dočasné ztrátě svalové kontroly – což je důvod, proč se někdy „smějeme, až padáme pod stůl“.

Pokud je tělo zatížené nemocí – například srdeční vadou, epilepsií nebo neurologickými poruchami – může být tato reakce spouštěčem komplikací. V extrémních případech může dojít k arytmii, srdečnímu selhání nebo k tzv. gelotogenní synkopě – stavu, kdy dojde k náhlému výpadku vědomí v důsledku smíchu.

Může smích skutečně zabíjet?

Krátká odpověď zní: ano, ale velmi vzácně. Smrt vyvolaná smíchem není běžná a téměř vždy zahrnuje přítomnost jiných faktorů – především zdravotních komplikací. U zdravého člověka je pravděpodobnost, že by zemřel čistě v důsledku smíchu, mizivá.

Přesto medicína zná termín „smrt ze smíchu“ jako extrémně vzácný jev, kdy intenzivní smích spustí kaskádu tělesných reakcí, jež vedou ke kolapsu organismu. Rizikovými faktory jsou mimo jiné:

• srdeční arytmie (např. syndrom dlouhého QT intervalu)
• neurologické poruchy (např. epilepsie)
• slabost cévní stěny (např. aneurysma)

Zaznamenány byly i případy, kdy pacient v důsledku smíchu vdechl cizí těleso, zadusil se nebo upadl a utrpěl fatální poranění. Ale to už se bavíme spíše o kuriózních nehodách než o přímém působení smíchu.

Takže, máme se bát smíchu?

Rozhodně ne. Naopak – smích je jedním z nejúčinnějších „léčiv“, které máme k dispozici. Pomáhá snižovat stresové hormony, posiluje imunitu, zlepšuje náladu a podporuje vztahy. Dokonce se ukazuje, že pravidelný smích může mít podobné účinky jako mírná fyzická aktivita – zlepšuje krevní oběh, uvolňuje svaly a zvyšuje produkci endorfinů.

Smích je signálem radosti a zdravého fungování mozku. Pokud vás tedy někdy napadne, že byste se mohli smát k smrti, pamatujte: statisticky je mnohem pravděpodobnější, že vás skolí sezení u počítače bez pohybu než pořádný záchvat smíchu.