Multitasking je často jen iluze. Proč při něm děláme více chyb?

Odpovídáte na e-maily, kontrolujete telefon a současně se snažíte dokončit pracovní úkol? Možná máte pocit, že zvládáte několik věcí najednou a šetříte drahocenný čas. Vědecké výzkumy však ukazují, že multitasking často funguje přesně opačně. Snižuje soustředění, zpomaluje práci a zvyšuje riziko chyb.

Mozek mezi úkoly neustále přepíná

Multitasking bývá považován za důležitou schopnost moderního člověka. Ve skutečnosti však náš mozek nedokáže efektivně vykonávat několik náročných činností vyžadujících vědomou pozornost současně.

Místo toho mezi jednotlivými úkoly rychle přepíná. Tento proces odborníci označují jako task switching neboli přepínání mezi úkoly.

Představte si například situaci, kdy připravujete pracovní prezentaci, odpovídáte kolegovi na zprávu a průběžně sledujete příchozí e-maily.

Pokaždé, když změníte činnost, musí se mozek znovu přizpůsobit jinému úkolu. Takové přepínání spotřebovává čas i mentální kapacitu, přestože si toho často vůbec nevšimnete.

Proč při multitaskingu vzniká více chyb?

Každá náročnější činnost vyžaduje určitou míru pozornosti a pracovní paměti. Pokud se snažíme zvládat několik úkolů současně, začnou tyto omezené zdroje soupeřit o naši pozornost.

Výsledkem může být přehlédnutá informace, nesprávné rozhodnutí nebo zapomenutý detail.

Výzkumy Americké psychologické asociace upozorňují, že opakované přepínání mezi úkoly může výrazně snižovat pracovní efektivitu. Ztráty jsou přitom větší zejména u složitých nebo neznámých činností.

Typickým příkladem je psaní důležitého dokumentu při současném sledování telefonu. Po každém vyrušení potřebujeme znovu navázat na předchozí myšlenku.

Člověk tak může být celý den zaměstnaný, ale večer zjistí, že skutečně dokončil překvapivě málo práce.

Multitasking vytváří falešný pocit produktivity

Proč tedy tolik lidí věří, že jim multitasking pomáhá?

Jedním z důvodů je samotný pocit aktivity. Neustálé vyřizování zpráv, přeskakování mezi aplikacemi a řešení drobných požadavků může vyvolávat dojem vysoké výkonnosti.

Být zaneprázdněný ale automaticky neznamená být produktivní.

Zvlášť problematické jsou digitální technologie. Každé upozornění na telefonu představuje potenciální vyrušení, které může narušit soustředění.

Výzkumy navíc ukazují, že negativní dopady rozptýlení mohou přetrvávat ještě určitou dobu po ukončení vedlejší činnosti.

Kdy může multitasking fungovat?

Ne všechny kombinace činností jsou problematické. Mozek dokáže poměrně dobře spojovat automatizované úkony s jednoduššími aktivitami.

Například poslech hudby při uklízení nebo nenáročného podcastu během procházky nemusí představovat zásadní problém.

Situace se však mění ve chvíli, kdy obě činnosti vyžadují intenzivní pozornost nebo rychlé rozhodování.

Zvlášť nebezpečné je rozdělování pozornosti při řízení automobilu. Telefonování nebo psaní zpráv může prodloužit reakční dobu a zvýšit riziko nehody.

Jak pracovat efektivněji bez neustálého přepínání?

Řešením je takzvaný single-tasking, tedy vědomé soustředění na jednu činnost.

V praxi pomáhá vyhradit si na náročnější práci souvislý časový blok, vypnout zbytečná upozornění a kontrolovat e-maily v předem určených intervalech.

Užitečné je také oddělovat náročné úkoly od rutinní administrativy. Mozek tak nemusí neustále měnit způsob přemýšlení.

Důležitější než počet rozpracovaných úkolů je množství skutečně dokončené práce.

Až tedy příště dostanete chuť současně telefonovat, odpovídat na e-mail a připravovat prezentaci, zkuste jednotlivé činnosti vyřídit postupně. Možná zjistíte, že méně věcí najednou znamená více hotové práce.