Které současné české filmy stojí za to vidět?

Některé žánry čeští filmaři zkrátka neumí. V jiných se jim ale daří skvěle – jde hlavně o lehce satirické komedie z dob nedávno minulých. Připomeňme filmy jako Pupendo, Pelíšky, Příběhy obyčejného šílenství či Jedna ruka netleská, hlavní zástupce tohoto směru. V našem článku vyzdvihneme filmy, které se nějakým způsobem vynikají, a díky tomu uspěly také u diváků mimo Českou republiku.

Svět podle Daliborka

Začneme trochu netradičně tři roky starým snímkem, který sklízel úspěchy na festivalech dokumentárních filmů. Kritici mu vyčítají, že je příliš naaranžovaný a že ve skutečnosti realitu nezobrazuje. Přesto jde o zajímavou sondu do života obyčejného českého neonacisty z obyčejného českého maloměsta. Ale nejen to, Daliborek je citlivý a kreativní člověk, kterému osud házel klacky pod nohy. Je zajímavé sledovat, jak se vyrovnává se svým vztahem k ženám, matce a jejímu novému příteli i ostatním lidem.

Nabarvené ptáče

Nejnovější film Václava Marhoula budí vášně u odborné i laické veřejnosti. Jedni ho vyzdvihují coby věrohodnou interpretaci slavného knižního titulu, která je umělecky na výši, jiní vidí hlavně zbytečnou brutalitu, ošklivost a dekadenci. Na kterou stranu se přikloníte vy, je samozřejmě jen na vás, film by však rozhodně vaší pozornosti neměl uniknout. Už proto, že podobný ohlas vzbudilo jen minimum českých filmů.

Já, Olga Hepnarová

Příběh Olgy Hepnarové sice čerpá z minulosti stejně jako filmy zmíněné v úvodu článku, rozhodně však nejde o komedii. Olga Hepnarová se nechvalně proslavila masovou vraždou v roce 1973. Tehdy úmyslně najela nákladním autem na tramvajovou zastávku a usmrtila při tom 8 lidí. Černobílý snímek se věnuje nejen události, ale hlavně vražedkyni samotné, a rozehrává strhující psychologické drama.

Mezi další zajímavé české filmy posledních let, které se do našeho výběru nevešly, patří:

• Anthropoid
• Očima fotografky
• Kobry a užovky