V srdceryvném příběhu podle scénáře Michaela Reillyho, Keitha Beauchampa a Chinonye Chukwu, která zároveň film režírovala, je hlavním aktérem čtrnáctiletý chlapec jménem Emmett Till, který byl usmrcen brutálním lynčováním za to, že v 50. letech zapískal na bílou ženu. Jeho
Ano, Německo a Rakousko jsou proslulé zejména svými kriminálkami, případně seriály o psech, kteří jsou chytřejší než celé policejní oddělení dohromady, a doktorech v helikoptérách. Ale kromě nekonečné série o dálniční policii či vraždách tuhle a támhle vznikají v Německu i
Země galského kohouta je tradičně pokládána za evropskou kulturní velmoc, přestože pokud jde o kinematografii, svou pozici poněkud ztrácí. Ale i tak Francouzi v posledních dvaceti letech natočili spoustu skvělých filmů, které byste si neměli nechat ujít. Tedy alespoň pokud
Španělská kinematografie byla dlouhá léta pokládána za nezáživný hlavní proud, a hlavně pro dobu frankistického Španělska to opravdu platilo. Od té doby ale uplynulo hodně vody, a pokud někde zazní jména slavných španělských režisérů, jako jsou Guillermo del Toro,
Některé žánry čeští filmaři zkrátka neumí. V jiných se jim ale daří skvěle – jde hlavně o lehce satirické komedie z dob nedávno minulých. Připomeňme filmy jako Pupendo, Pelíšky, Příběhy obyčejného šílenství či Jedna ruka netleská, hlavní zástupce tohoto směru. V našem
Zamýšleli jste se někdy nad tím, proč se internetovému spamu říká právě tímhle zvláštním slovem? Kořeny tohohle pojmenování jsou v pět desetiletí staré skeči od legendární britské komediální skupiny Monty Python. Dva hosté v ní vejdou do typického anglického šestákového bistra
Hollywood byl tenkrát ještě v plenkách, za honoráře tehdejších herců by se ti dnešní neobtěžovali ani usmát, filmy byly černobílé. Kina navíc nebyla nikterak pohodlná. A přesto se najde několik legendárních filmů, které způsobily takovou malou módní revoluci, jejíž stopy