Co je hyperfantazie? Obrazy v hlavě mohou být téměř jako skutečné

Zavřete oči a představte si červené Ferrari zaparkované před horským hotelem. Vidíte pouze neurčitý obrys, nebo dokážete rozeznat odlesky na laku, kola i okolní krajinu? Lidé s hyperfantazií si dokážou vytvářet mimořádně živé mentální obrazy, které se svou intenzitou mohou blížit skutečnému vidění.

Když představivost připomíná film

Lidská schopnost vytvářet obrazy v mysli se výrazně liší. Někdo si při slově „moře“ vybaví pouze přibližnou představu, jiný téměř spatří barvu vody, vlny, písek a odlesky slunce. Na jednom konci tohoto spektra stojí afantazie, tedy velmi omezená či zcela chybějící schopnost vědomě si vytvářet vizuální představy. Na opačném konci najdeme hyperfantazii – mimořádně živou mentální představivost.

Při hyperfantazii mohou být představy natolik výrazné, že se svou živostí přibližují skutečnému zrakovému vjemu. Člověk si například při vzpomínce na dovolenou nevybaví pouze informaci, že hotel měl modrý bazén. V mysli se mu může objevit velmi detailní „scéna“ včetně barev, světla nebo drobných prvků okolí.

To ovšem neznamená, že nedokáže rozlišit představu od reality. Hyperfantazie označuje především neobvykle vysokou živost mentálních obrazů.

Opravdu ji mají jen tři procenta lidí?

Často uváděný údaj říká, že hyperfantazii má přibližně 3 % populace. Přehled výzkumu publikovaný v roce 2024 skutečně uvádí zhruba 1 % lidí s extrémní afantazií a 3 % s extrémní hyperfantazií.

Číslo však není dobré chápat jako definitivní hranici. Výsledek závisí také na tom, jak přesně výzkumníci hyperfantazii definují a měří. Rozsáhlá mezinárodní studie pracující s méně přísnou hranicí například dospěla k podílu přibližně 6 % lidí. Novější práce proto hovoří přibližně o 3 až 6 % populace podle použitých kritérií.

Hyperfantazie navíc není lékařská diagnóza s jednoduchým testem typu „máte – nemáte“. Živost představivosti tvoří spíše kontinuální škálu a hranice jednotlivých kategorií slouží výzkumníkům hlavně k jejich porovnávání.

Jak zjistit, jak živá je vaše představivost?

Ve výzkumu se používá například dotazník Vividness of Visual Imagery Questionnaire (VVIQ). Člověk si představuje různé situace a hodnotí, nakolik jsou vznikající obrazy jasné a živé. Tento nástroj pomáhá vědcům porovnávat lidi na různých částech spektra představivosti.

Jednoduchý experiment můžete vyzkoušet sami. Zavřete oči a představte si člověka, kterého dobře znáte. Dokážete „vidět“ jeho oči, účes, odstín oblečení nebo výraz obličeje? Následně si představte známou ulici za slunečného dne a potom během bouřky. Čím detailnější, barevnější a realističtější mentální scéna vzniká, tím živější pravděpodobně vaše vizuální představivost je.

Domácí pokus samozřejmě není vědeckým měřením. Zajímavý je ale už samotný fakt, že dva lidé mohou stejný pokyn prožívat překvapivě odlišně.

Výhoda pro kreativce? Není to tak jednoduché

Mohlo by se zdát, že hyperfantazie automaticky znamená mimořádný umělecký talent. Výzkum skutečně zaznamenal u lidí s hyperfantazií častější zastoupení kreativních profesí, zatímco lidé s afantazií byli častěji spojováni s vědeckými a matematickými obory. Z toho ale nelze udělat jednoduché pravidlo.

Kreativita totiž není totéž co schopnost vytvářet živé obrazy. Spisovatel, konstruktér nebo programátor může být mimořádně kreativní, přestože si v hlavě téměř nic vizuálně nepředstavuje. A člověk s hyperfantazií nemusí být automaticky skvělým malířem.

Nejen obrázky v hlavě

Představivost navíc nemusí být výhradně vizuální. Někteří lidé si dokážou mimořádně živě vybavit zvuk, dotek, chuť nebo vůni. Současný výzkum proto zkoumá hyperfantazii také jako širší fenomén zahrnující více smyslových modalit.

Právě v tom je hyperfantazie fascinující. Připomíná, že svět, který prožíváme uvnitř vlastní hlavy, nemusí vypadat stejně jako svět někoho jiného. To, co jednomu připadá jako naprosto běžná představivost, může být pro druhého schopností, kterou vůbec nezná.

Zdroje/foto: PubMed, ScienceDirect, AI