Bez kterých orgánů v lidském těle lze přežít?

Zní to jako sci-fi, ale lidské tělo je až neuvěřitelně odolné. I bez některých zdánlivě nepostradatelných orgánů dokáže přežít – a v některých případech dokonce i celkem kvalitně žít. Pojďme se podívat, co všechno nám může v těle chybět a přesto můžeme žít.

Mozek není jen jeden – a bez části z něj přežijete

Začněme rovnou u „centrály“: mozku. Zdálo by se, že bez něj to nejde, ale věřte nebo ne – mozek je možné částečně postrádat a přesto žít. Lékaři znají případy pacientů, kterým byl chirurgicky odstraněn jeden mozkový lalok (např. kvůli těžké epilepsii) a jejich tělo i mysl dál fungují. Samozřejmě to není úplně bez následků, ale mozek je natolik plastický, že umí převzít funkce ztracené části.

A pak tu jsou extrémní případy – například muž, kterému chybělo 90 % mozku a přesto žil normální život. Tento fenomén byl popsán v odborném časopise The Lancet. Zřejmě šlo o důsledek hydrocefalu (vodnatelnosti mozku), při kterém se mozek přizpůsobil a přesměroval funkce do zachovalé tkáně. Takové případy jsou ale raritní a spíš potvrzují, jak neuvěřitelně adaptabilní mozek je.

Jeden ledvinový filtr stačí

Ledviny jsou zodpovědné za filtraci krve, vylučování odpadních látek a regulaci elektrolytů. Každý člověk má dvě, ale bez jedné z nich se dá bez problémů žít. Většina lidí, kteří jednu ledvinu ztratí (například po nehodě nebo při darování ledviny příbuznému), dál vede normální život – a dokonce i sportuje. Druhá ledvina totiž převezme většinu funkcí té chybějící.

A co víc – člověk může přežít i bez obou ledvin, ovšem jen za předpokladu, že pravidelně podstupuje dialýzu. Ta nahrazuje jejich činnost a čistí krev pomocí speciálního přístroje. Dlouhodobě je to náročné, ale přežití možné je – někteří lidé takto fungují i celé roky.

Život bez sleziny, žaludku i tlustého střeva

Další na seznamu jsou orgány, které sice mají důležitou funkci, ale bez nich se dá žít. Typickým příkladem je slezina. Ta slouží jako filtr krve a „skladiště“ pro bílé krvinky a destičky. Po úrazech nebo při některých onemocněních se ale chirurgicky odstraňuje – a tělo si to umí vykompenzovat. Lidé bez sleziny bývají náchylnější k infekcím, ale jinak žijí běžně.

Stejně tak lze žít bez žaludku. Při nádorových onemocněních může být žaludek odstraněn celý (tzv. totální gastrektomie) a jícen je napojen přímo na tenké střevo. Člověk pak musí jíst častěji a menší porce, ale přežije. Tělo se přizpůsobí a trávení přesouvá do střev.

Tlusté střevo? To samé. Při rakovině nebo ulcerózní kolitidě se někdy odstraňuje celé a odpad pak tělem odchází přes vývod (stomii). Jakkoli to může znít děsivě, spousta lidí si na to zvykne a žije normálně – pracují, cestují i sportují.

Bez kterých orgánů to fakt nejde?

Abychom byli fér – nejsme terminátoři. Některé orgány jsou opravdu nenahraditelné. Srdce, játra a zbytek mozku (tedy pokud vám nezbyla doslova jen dutina lebky) jsou pro život klíčové. Bez srdce se neobejdete ani minutu – a právě proto se při jeho selhání musí okamžitě nasadit buď přístroj na podporu oběhu, nebo přistoupit k transplantaci.

Totéž platí pro játra. Ta fungují jako chemická továrna těla – odbourávají toxiny, vytvářejí bílkoviny a žluč. Bez nich to prostě nejde. Na rozdíl od ledvin neexistuje plnohodnotná náhrada ve formě „jaterní dialýzy“. Pacient bez funkčních jater má jen krátkou dobu na přežití, pokud se nenajde vhodný dárce.

Plicní náhrada sice existuje v podobě ECMO (extrakorporální membránové oxygenace), ale i ta je spíš krátkodobé řešení v akutních stavech – třeba při selhání plic po infekci. Z dlouhodobého hlediska se bez plic taky nedá žít.