Angličtina v Česku: Od exotického jazyka k běžné součásti života

Angličtina je dnes v Česku všudypřítomná. Děti se ji povinně učí už na základní škole, využívá se v pracovním prostředí i na sociálních sítích. Před sto lety však byla v českých zemích spíše raritou. Francouzština a němčina tehdy dominovaly ve vzdělaných kruzích, zatímco angličtina byla považována za jazyk obchodníků a cestovatelů. Za minulého režimu se její výuka omezila na minimum, ale po roce 1989 nastal prudký vzestup její popularity.

První kontakty s angličtinou

V 18. a 19. století byla angličtina v českých zemích okrajovým jazykem. Obyvatelé monarchie se učili především německy, protože to byl úřední jazyk Rakouska-Uherska. Šlechta a diplomaté si zase osvojovali francouzštinu. První anglická slova se dostávala do povědomí Čechů zejména díky obchodním vztahům s Velkou Británií, která tehdy dominovala světovému textilnímu průmyslu. Významné obchodní vazby s Anglií udržovaly například brněnské textilní továrny.

Anglická literatura v Česku

Anglické knihy se k českým čtenářům dostávaly zprostředkovaně – často přes německé nebo francouzské překlady. Mezi první známé anglické romány dostupné v češtině patřil Robinson Crusoe, který vyšel v roce 1797 v nepřesném překladu z němčiny. Na věrnější překlad si čtenáři museli počkat až do konce 19. století. Podobně byla díla Williama Shakespeara nejprve překládána přes němčinu nebo francouzštinu, než se objevily přímé překlady z angličtiny.

V 19. století zájem o anglickou kulturu vzrostl díky českému národnímu obrození, které podporovalo překlady zahraniční literatury. První přímé překlady Shakespeara se objevily ve 40. letech 19. století, ale skutečně kvalitní české verze jeho děl se začaly šířit až v jeho druhé polovině.

Angličtina jako jazyk obchodníků

Navzdory rostoucímu zájmu o anglickou kulturu se angličtina ve školách vyučovala jen zřídka. Na některých gymnáziích v Praze a Brně se sice objevila jako volitelný předmět, ale většina studentů se učila němčinu, francouzštinu nebo latinu. Angličtina byla vnímána jako exotický jazyk vhodný pro obchodníky a cestovatele, nikoli pro běžné užívání.

Jedním z průkopníků anglických studií v Česku byl Josef Václav Sládek, který pobýval v USA a přivezl do Čech hlubší povědomí o angloamerické kultuře. Významně se zasloužil o popularizaci anglické literatury, zejména poezie. První univerzitní katedra anglické filologie vznikla v roce 1912 na Karlově univerzitě a jejím zakladatelem byl lingvista Vilém Mathesius.

Jazz a angličtina mezi světovými válkami

Po vzniku Československa v roce 1918 se angličtina postupně dostávala do širšího povědomí, ale výuka na školách zůstávala ojedinělá. Před druhou světovou válkou se na středních školách běžně vyučovala řečtina, latina, němčina a francouzština, zatímco angličtina byla spíše výjimkou. Na některých školách se nabízela jako druhý cizí jazyk, ale prim hrála stále němčina.

Angličtina se v českém prostředí začala více prosazovat díky kulturním vlivům, například jazzu, který byl ve 20. a 30. letech velmi populární. Jazzová hudba, přicházející z USA, ovlivnila nejen hudební scénu, ale i povědomí o anglickém jazyce.

Omezení výuky za komunismu

Po roce 1948 se Československo ocitlo pod silným vlivem Sovětského svazu, což mělo zásadní dopad na výuku jazyků. Angličtina byla považována za jazyk Západu a její výuka byla výrazně omezena. Hlavním cizím jazykem na školách se stala ruština, která byla povinná pro všechny žáky.

Přesto se angličtina zcela nevytratila. Někteří studenti se ji učili samostatně, například díky poslechu zahraničních rozhlasových stanic. Ti, kteří se chtěli věnovat vědě, technice nebo obchodním vztahům se západními zeměmi, měli stále důvod angličtinu ovládat.

Angličtina po roce 1989

Sametová revoluce v roce 1989 znamenala obrovský zlom ve výuce angličtiny. Ruština byla rychle nahrazena angličtinou jako hlavním cizím jazykem na školách. Vznikaly soukromé jazykové školy a rostla poptávka po lektorech angličtiny. Firmy, které chtěly obchodovat se zahraničím, musely své zaměstnance rychle naučit alespoň základy angličtiny.

„V devadesátých letech byl obrovský hlad po výuce angličtiny, ale zároveň byl problém sehnat dostatek učitelů. Výukové skupiny měly běžně i 12 nebo 15 studentů, zatímco dnes nám přijde šest lidí ve skupině jako maximum,“ popsala situaci jazyková lektorka Simona Škurková. Kromě lektorů chyběly i učebnice, které byly často drahé a obtížně dostupné.

Angličtina dnes: Běžná součást života

Dnes je angličtina v Česku běžnou součástí života. Mladší generace ji aktivně využívají v práci, při cestování i na sociálních sítích. Do češtiny také proniká stále více anglicismů, například slova jako meeting, deadline či influencer se stala běžnou součástí slovní zásoby.

„Mladí lidé si v některých případech osvojili anglicismy natolik, že už ani neznají původní český ekvivalent. Tento trend podporuje i jazyk korporátního prostředí, které je plné anglických výrazů,“ dodává Simona Škurková.

Angličtina se v průběhu posledních dvou století proměnila z exotického a okrajového jazyka na základní dovednost, kterou dnes v Česku ovládá většina populace. A s rostoucím vlivem digitálních technologií a globalizace její význam pravděpodobně dále poroste.