Alkoholu se pije stále méně. Stojí za tím mladá generace, nebo úplně jiné důvody?

Spotřeba alkoholu ve světě postupně klesá a stále více lidí dává přednost nealkoholickým alternativám. Často se přitom hovoří o generaci Z, která údajně odmítá tradiční pití. Statistiky však ukazují, že skutečnost je složitější. Za změnou návyků stojí také rostoucí ceny a větší zájem o zdraví.

Prodej piva, vína i lihovin klesá

Alkoholový průmysl prochází výraznými změnami. Podle analýzy společnosti International Wine and Spirit Research (IWSR) z června 2026 zaznamenal světový trh v roce 2025 další pokles. Prodej vína se meziročně snížil o 5 %, piva o 2 % a lihovin o 3 %. Jednalo se přitom již o třetí rok poklesu v řadě.

Opačným směrem se vydává segment nealkoholických nápojů. Například globální prodej nealkoholického piva vzrostl o 8 %. Zákazníci stále častěji vyhledávají také kombuchu, kefír nebo nealkoholické koktejly.

Generace Z není jediným důvodem změny

Za ústupem alkoholu bývají často označováni mladí lidé narození přibližně mezi lety 1997 a 2012. Právě generace Z má podle rozšířených představ upřednostňovat zdravější životní styl a vyhýbat se alkoholu.

Výsledky průzkumu Bevtrac ze 15 trhů však tento obraz zcela nepotvrzují. Alkohol konzumuje 74 % dospělých příslušníků generace Z, zatímco mezi mileniály jde o 81 %, u generace X o 77 % a mezi baby boomers o 71 %.

Pokles zájmu se tedy neomezuje pouze na nejmladší dospělé. Téměř polovina konzumentů přiznává, že je alkohol přitahuje méně než dříve.

Významnou roli navíc hrají peníze. Více než třetina lidí, kteří v roce 2026 omezili pití, označuje za hlavní důvod vyšší ceny alkoholických nápojů.

Lidé více řeší spánek, regeneraci a zdraví

Vedle ekonomických důvodů roste také povědomí o zdravotních rizicích. Sociální sítě, podcasty i odborníci upozorňují na negativní účinky alkoholu, které byly v minulosti často přehlíženy.

Zatímco dříve se například skleničce červeného vína připisovaly zdravotní přínosy, současné poznatky zdůrazňují především rizika. Alkohol může narušovat kvalitu spánku, zhoršovat regeneraci a negativně ovlivňovat celkovou kondici.

Světová zdravotnická organizace navíc připomíná, že alkohol patří mezi karcinogenní látky a nelze stanovit množství jeho konzumace, které by bylo zcela bez zdravotního rizika.

K dobrovolné abstinenci se veřejně hlásí také řada známých osobností, což přispívá k postupné změně společenského vnímání pití.

Češi stále patří mezi největší konzumenty

Přestože celosvětová spotřeba klesá, Česká republika zůstává mezi zeměmi s vysokou konzumací alkoholu.

Podle údajů společnosti Statista dosahovala v roce 2024 roční spotřeba v Česku 11,2 litru čistého alkoholu na osobu, zatímco na Slovensku činila 9,4 litru.

Česká republika se tak podle uvedeného srovnání umístila na třetí příčce evropského žebříčku za Lotyšskem a Rakouskem. Na Slovensku se zároveň očekává, že spotřeba v roce 2026 bude přibližně o čtvrtinu nižší než v roce 2020.

Alkoholový průmysl hledá nové zákazníky

Klesající objem prodeje ještě automaticky neznamená nižší tržby. Výrobci mohou výpadek částečně kompenzovat vyššími cenami nebo nabídkou prémiových produktů.

Podle prognózy Fortune Business Insights má hodnota sledovaného trhu s alkoholickými nápoji dále růst, přestože zákazníci nakupují menší množství.

Budoucnost proto může patřit také nealkoholickým a nízkoalkoholickým variantám, které umožňují zachovat společenský charakter posezení bez nutnosti konzumovat klasický alkohol.

Pro výrobce jde o příležitost oslovit nové zákazníky. Pro spotřebitele zase o možnost rozhodnout se, zda si alkohol skutečně chtějí dopřát, nebo jej raději vynechají.

Zdroj: Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd.