Radegast slaví 60 let od položení základního kamene. Pivovar, který změnil českou pivní kulturu

Pivovar Radegast v Nošovicích si připomíná 60 let od položení svého základního kamene. Od samého začátku patřil mezi nejmodernější pivovary své doby a postupně se stal symbolem technologických inovací, výrazně hořké chuti i ekologického přístupu. Jeho historie výrazně ovlivnila podobu českého pivovarnictví.

Nová éra českého pivovarnictví začala v Nošovicích

Dne 7. července 1966 byl v Nošovicích slavnostně položen základní kámen pivovaru, který se stal prvním nově vybudovaným pivovarem v českých zemích po více než padesáti letech. Už samotný projekt představoval významný milník a měl ambici ukázat, jak bude vypadat moderní pivovarnictví budoucnosti.

Úvahy o výstavbě nového pivovaru na severní Moravě se objevily už v první polovině padesátých let. O definitivním umístění do Nošovic bylo rozhodnuto až v roce 1962. Rozhodující roli sehrála kvalitní voda z řeky Morávky, vhodné geologické podmínky i výborné dopravní spojení díky železnici a hlavním silničním tahům.

Krátce po položení základního kamene začaly rozsáhlé stavební práce. Budovala se kanalizace, technická infrastruktura, základy výrobních hal i samotná varna. Na stavbě denně pracovalo přibližně 120 lidí. O dva roky později pokračovala výstavba lahvovny, sudové linky i montáž rozměrných ležáckých tanků.

Historický okamžik přišel 3. prosince 1970, kdy byla uvařena první várka piva. Oficiální otevření pivovaru následovalo v červnu 1971. Už od počátku se Radegast vydal vlastní cestou a nebál se přicházet s novými nápady. Právě zde vzniklo později i nealkoholické pivo Birell a dnes pivovar patří mezi světovou špičku v úsporném hospodaření s vodou při výrobě piva.

Moderní technologie, které předběhly svou dobu

Nošovický pivovar byl ve své době výjimečný nejen rozsahem výroby, ale také technickým vybavením. Původně plánovaná roční kapacita byla během příprav navýšena až na 900 tisíc hektolitrů, což z něj učinilo jeden z nejvýznamnějších pivovarů v tehdejším Československu.

Součástí provozu byly moderní spádové varny ovládané na dálku, které využívaly parní ohřev. Skutečnou novinkou se stal také způsob hlavního kvašení. Zatímco většina českých pivovarů stále používala otevřené kvasné kádě, v Nošovicích probíhalo kvašení v uzavřených tancích vybavených chladicími plášti.

Stejně pokrokové bylo i stáčení piva. Automatické linky zvládaly plnit stovky sudů za hodinu a lahvová část výroby patřila mezi nejmodernější v tehdejším Československu. Pivovar navíc postupně rozšířil své zázemí o vlastní sladovnu, jejíž výstavba začala v roce 1972 a po několika letech byla uvedena do provozu.

Inovace provázejí Radegast dodnes

Technologický rozvoj se v Nošovicích nikdy nezastavil. Jedním z důležitých mezníků se stal rok 1994, kdy pivovar při rozšiřování výroby nahradil klasickou scezovací káď moderním sladinovým filtrem. V českém pivovarnictví tehdy šlo o mimořádně odvážný krok.

Velký důraz začal Radegast klást také na ekologii. Jako první český pivovar uvedl do provozu anaerobní čistírnu odpadních vod, která umožnila využívat vznikající bioplyn jako zdroj energie přímo v areálu pivovaru.

Modernizace pokračují i v posledních letech. V roce 2020 byla spuštěna nová linka na plnění plechovek s kapacitou až 60 tisíc kusů za hodinu společně s rozsáhlým logistickým skladem. O rok později následovala další modernizace varny, instalace nových cylindrokónických tanků i dalšího sladinového filtru. Díky těmto investicím se výrobní kapacita pivovaru zvýšila přibližně o pětinu.

Hořkost, která změnila chuť českých pivařů

K historii Radegastu neodmyslitelně patří první sládek Jaromír Franzl. Právě on vytvořil recepturu, která dala pivu jeho charakteristickou výrazně hořkou chuť. V době, kdy většina československých piv byla spíše sladší, představoval tento styl odvážné vybočení z tehdejších zvyklostí.

Risk se ale vyplatil. Výrazná hořkost se postupně stala poznávacím znamením značky a výrazně ovlivnila preference českých konzumentů. Na počest prvního sládka byla v roce 2014 pivovarská varna pojmenována právě po Jaromíru Franzlovi.

Během posledních let rozšířil Radegast své portfolio o řadu nových piv. Mezi nejvýraznější patří Nefiltrovaný ležák, polotmavý speciál Temně Hořký, Ryze Hořká 12 nebo Rázná 10. Velkou pozornost vzbudil také speciál Ratar, který se stal dosud nejhořčejším pivem uvařeným v nošovickém pivovaru.

Název pivovaru pomohla vybrat veřejnost

Zajímavostí je také samotný název pivovaru. Ten nevznikl za zavřenými dveřmi vedení podniku, ale prostřednictvím veřejné soutěže vyhlášené v roce 1969. Organizátoři obdrželi přibližně 3 500 návrhů a hledali krátké, snadno zapamatovatelné jméno spojené s Beskydami.

Mezi návrhy se objevila jména jako Beskyd, Ogar, Jantar, Nošovjan nebo Pinoš. Největší podporu ale získal název Radegast, odkazující na slovanského boha pohostinnosti, hojnosti a úrody. Tento návrh se v soutěži objevil hned čtyřiačtyřicetkrát a jeho autor tehdy získal finanční odměnu ve výši 1 000 korun.

Po šesti desetiletích od položení základního kamene zůstává Radegast jedním z nejvýznamnějších českých pivovarů. Spojuje tradiční pivovarské řemeslo s moderními technologiemi a stále si zachovává to, čím se proslavil nejvíce – charakteristickou výraznou hořkost, která se stala jeho poznávacím znamením.

Zdroj/foto: archiv společnosti Plzeňský Prazdroj