
Návody k seznamování III.
Seznamování virtuální aneb pojednání o netových serverech. Omlouvám se tímto uživatelkám, které jsem ještě nestihnul urazit. Pilně na tom pracuji. Mějte trpělivost a dostane se na všechny. Snad.
Ano, v dnešní moderní době existují i sofistikovanější způsoby seznámení než jsem popisoval v prvních dvou dílech. Nemusíme oslovit dívku na ulici a trapně se jí ptát „Kolik je hodin?“, když jednak vidíme že ani nemá hodinky a za druhé stojí před radnicí, kde jsou dvoumetrové hodiny. Také se ji nemusíme vnucovat názorem, že „se určitě odněkud musíme znát“. Dokonce vůbec nemusíme na ulici ani vyjít.
Prostě sedneme doma a nebo v kanceláři, což je snad ještě častější varianta, k počítači a zaregistrujeme se na některém dostupném seznamovacím serveru. Tam vložíme jako seriózní gentlemani své foto. Není vhodné v eskymáckém oděvu, ale ani třeba v trenýrkách či boxerkách. Společenský oděv a plavky také nejsou in. Ideální je foto s naším již mírně ojetým Porsche a nebo Ferrari, které stojí před naší malou 120ti pokojovou rezidencí. Tak máme alespoň jistotu, že nám píší zájemkyně o nás a né o naše peníze.
Jakmile máme vhodné foto, případně i celé album tak se pustíme do vyplňování našeho profilu. Zde bych doporučoval řídit se tím, co již napsal velikán české humoristické tvorby, pan Jaroslav Hašek. „Dělej co chceš, ale mluv o sobě jen to nejlepší“. V tomto případě tedy piš o sobě jen to nejlepší. Těch našich pár vad je zanedbatelných a není potřeba se o nich nijak blížeji zmiňovat. Dobré je přidat si případně pár centimetrů na výšku a ubrat případnou nadváhu. No a poté nás čeká úkol nejtěžší, napsat jaký vztah hledáme a jaké vlastnosti a přednosti má mít ta hledaná partnerka. Vezmeme-li v úvahu, že my do profilu samozřejmě lžeme, lze totéž čekat i od druhého pohlaví. Jenom rafinovaněji zaobalené a v mnohem větší míře nežli bychom si vůbec dovedli představit. Proto nemusíme být nijak skromní a napíšeme: inteligentní, vysoká, štíhlá, dlouhovlasá, svobodná, 1 dítě není překážkou /bod pro nás/, bohatá nebo z bohaté rodiny, auto a vila vítány /nejsou však podmínkou/ další bod pro nás – těm chudým samozřejmě odepisovat nebudeme.
To, že hledáme zejména kuchařku a služku, případně nedejbože matku našeho dítěte, psát není radno. A že si najdeme k ní i milenku se také nedoporučuje psát. Tu ostatně můžeme mít již na začátku známosti a případně je možné ji měnit dle potřeby.
Ovšem k tomu výše uvedenému musím dodat pár postřehů z vlastního testu seznamek. Napsal jsem pracně profil, zaplnil jej fotografiemi, ale výsledek nic moc. Dámy povětšinou trpí arogancí, některé nedostatkem smyslu pro humor, neumí číst a špatně i píší, lžou tak nehorázně, že to bije do očí.
Tak kupříkladu 99,9% uvádí, že mají nohy rovné a oholené. Jednou jsem našel nohy do x. Když ale chodím po ulicích našich měst, tak zejména v létě potkávám takřka celou abecedu. Opravdu rovné nohy nemá ani 30% z nich. To samé bývá se zrakem. Většinou uvádějí výborný, ale v marketech mžourají na cenovky a venku nepoznají autobus MHD od cisterny s PHM. Potřebují tedy nutně brýle, možná proto také uvádějí nohy rovné, neboť nevidí až na zrcadlo.
Pěkné je také, když píší jak sportují a foto mají s pivem či sklenkou v ruce a v profilu je uvedeno, že jde o kuřačku. Dokonce jsem včera narazil na opravdový unikát. Slečna – foto v plavkách – štíhlá, a naprosto perfektní. Ovšem v profilu psala, že má černý pás v karate a že složila jedním kopem 110 kg těžkého chlapa a prý je tedy jako Van Damme. Tak jsem se skromně dokázal jaký styl karate že to provozuje a kolikátý má dan. To již bohužel nedokázala zodpovědět, neboť i z fotky bylo zřejmé, že zkoušky na 1.dan by nezvládla ani ze 20%, a 110 kg chlap by ji fackou zlomil v pase. To jsou tzv.“sportovkyně“, ty já mám rád. Dělal jsem dost sportů, ale dva dělám stále. Karate a atletiku. Takže mě zmínka o těchto sportech vždy vede k odpovědi a případným dotazům, bohužel povětšinou dámy o sportu ví jenom to jak se jmenuje.
Strašná je také kategorie cca 28 – 34 let. Těch je opravdu hodně a dokonce jich hodně bydlí v tomto věku ještě u rodičů. To, že shánějí hlavně manžela a chtějí rychle dítě je na nich vidět i z fotky, která na nás němě zírá z LCD monitoru. Děvčata si užívala a nyní je nikdo nechce. Všichni věkově blízcí muži jsou buď zadáni, nebo rozvedeni a nechtějí se ženit. Takže co s nimi? A milenkami být UŽ nechtějí a většinou je nikdo ani takto nechce. Na to jsou ty z kategorie níže.
Co z výše uvedeného tedy vyplývá? Seznamovací servery tady zřejmě nejsou pro seznamování a už vůbec né tzv.vážné. To je také hezký pojem, ještě by to chtělo ozřejmit co je to nevážné? Dá se tam psát, uživatel se tam i zasměje, i když povětšinou spíše hlouposti než něčemu vtipnému, a můžete si tam prohlížet fotky slečen, dam a paniček. Některé pojímají svoje profily opravdu velkoryse a jejich fotky jsou spíše eroticko-pornografické, nicméně hledají pouze „přátelství“? Za kolik se tam již neuvádí.
Takže pánové, chcete-li se ženit a je vám 28 – 39 let, tak tam máte cca 45 000 přezrálých „panen“ a určitě najdete něco do domácnosti. Kdo hledá jenom na jednu až dvě noci a je ochoten za to platit, tak určitě také najde. Doufám, že né nějakou nemoc. No a my ostatní musíme na to seznamování jinak a jinde.
Ale o tom až v dalších dílech mého seriálu ze života.
Přeji zábavný virtuální lov a v případě úspěchu nám napište, nebuďte sobci a podělte se o radost se všemi čtenáři těchto stránek.