Krevní skupiny pod mikroskopem: Co o nás prozrazuje krev?

Naše krev není jen červená tekutina, která proudí v žilách. Je to fascinující biologický kód, který může napovědět o našem zdraví, osobnosti, i o tom, komu můžeme zachránit život. Jaké jsou rozdíly mezi krevními skupinami a co všechno o nás krev skutečně vypovídá?

Krevní skupiny pod lupou: základní principy

Krevní skupiny jsou výsledkem přítomnosti či nepřítomnosti určitých antigenů na povrchu červených krvinek. Nejznámější a nejpoužívanější systém dělení je AB0 systém, který byl objeven na počátku 20. století rakouským lékařem Karlem Landsteinerem. Ten za svůj objev získal Nobelovu cenu a navždy změnil podobu moderní medicíny.

V systému AB0 rozlišujeme čtyři základní krevní skupiny: A, B, AB a 0 (nula). Tyto skupiny jsou určeny podle kombinace dvou antigenů – A a B. Pokud má člověk antigen A, má krevní skupinu A. Pokud má antigen B, patří do skupiny B. Přítomnost obou znamená skupinu AB, a pokud chybí oba, jde o skupinu 0.

Kromě systému AB0 hraje důležitou roli i tzv. Rh faktor. Ten se označuje jako pozitivní (+) nebo negativní (–). Rh faktor určuje další antigen (D antigen) a jeho přítomnost má zásadní význam například v těhotenství, při transfuzích či při některých lékařských zákrocích.

Znalost vlastní krevní skupiny není jen formální údaj v kartě u praktického lékaře. V krizových situacích může rozhodnout o životě – při úrazu, operaci nebo darování krve.

Krevní skupiny a zdraví: existují skryté souvislosti?

Dlouho se vědci domnívali, že krevní skupina nemá na zdraví zásadní vliv. Novější výzkumy ale naznačují, že mezi typem krve a rizikem některých onemocnění existuje určité propojení.

Lidé s krevní skupinou 0 bývají podle studií méně náchylní k srdečně-cévním chorobám, mají nižší riziko sraženin a často také nižší hladinu cholesterolu. Na druhou stranu mohou být náchylnější k žaludečním vředům, protože bakterie Helicobacter pylori se k jejich červeným krvinkám lépe váže.

Krevní skupina A bývá spojována se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a některých nádorů, například žaludku či pankreatu. Lidé s touto skupinou mají často vyšší hladinu kortizolu – stresového hormonu – což může ovlivnit jejich reakci na stres a imunitní systém.

Držitelé krevní skupiny B bývají odolnější vůči některým virovým infekcím, ale mohou mít větší sklon k cukrovce či poruchám imunity. Skupina AB, která je nejvzácnější, bývá spojována s vyšším rizikem kognitivních poruch ve vyšším věku, například s Alzheimerovou chorobou.

Přestože tyto souvislosti nejsou absolutní, stále více výzkumů naznačuje, že krevní skupina může ovlivňovat nejen fyzické zdraví, ale i to, jak naše tělo reaguje na stres, stravu nebo infekce.

Krevní skupina a osobnost: mýtus, nebo věda?

Zatímco západní medicína se soustředí hlavně na fyziologické aspekty krve, východní kultura – zejména v Japonsku a Jižní Koreji – věnuje krevním skupinám pozoruhodný psychologický význam.

V těchto zemích je rozšířený koncept tzv. ketsueki-gata, tedy víry, že krevní skupina ovlivňuje osobnost člověka podobně jako horoskop. Lidé s krevní skupinou A bývají podle tohoto pojetí pečliví, loajální, perfekcionističtí a klidní. Skupina B je prý typická pro kreativní individualisty, kteří si jdou vlastní cestou. AB je kombinací obou – inteligentní, ale nevyzpytatelní. A skupina 0? Ta bývá spojována s přirozenými vůdci, sebevědomím a soutěživostí.

Ačkoli západní věda takové spojitosti neprokázala, faktem je, že v Japonsku se krevní skupiny berou vážně nejen v osobních vztazích, ale i při náboru do zaměstnání nebo v marketingu.

Z hlediska psychologie může být tato víra spíše kulturním fenoménem než vědeckým faktem. Nicméně i to ukazuje, že krev pro nás není jen biologická tekutina, ale i symbol identity a povahy.

Darování krve: tichá forma hrdinství

Znalost vlastní krevní skupiny má ještě jeden rozměr – pomáhá zachraňovat životy. Každý rok potřebují krev tisíce lidí po úrazech, operacích nebo při léčbě vážných nemocí. Darování krve je přitom jednoduchý, bezpečný a záslužný čin, který může mít doslova životní hodnotu.

Nejcennější jsou tzv. univerzální skupiny. Krevní skupina 0 negativní je univerzálním dárcem, protože její červené krvinky neobsahují žádné antigeny, které by mohly vyvolat imunitní reakci. Naopak AB pozitivní je univerzálním příjemcem – může dostat krev od kohokoli.

Darování krve má i benefity pro samotného dárce. Dochází k pravidelným zdravotním kontrolám, sledování krevního tlaku a hemoglobinu, a navíc tělo obnovuje červené krvinky, což stimuluje tvorbu nové krve.

Pro muže, kteří hledají smysluplný způsob, jak přispět společnosti, je darování krve ideální možností – je to gesto síly, solidarity a zodpovědnosti.