Trump může po listopadových volbách přijít o část vlivu. Co by to znamenalo pro svět?

Listopadové volby do amerického Kongresu mohou výrazně změnit politické poměry ve Washingtonu. Pokud demokraté získají většinu alespoň ve Sněmovně reprezentantů, případně také v Senátu, prezident Donald Trump by od ledna 2027 čelil podstatně silnější parlamentní opozici. Dopady by přitom mohly pocítit také Evropa, Ukrajina nebo technologický sektor.

Opoziční Kongres by Trumpovi zkomplikoval vládnutí

V amerických volbách 3. listopadu se bude rozhodovat o všech 435 křeslech ve Sněmovně reprezentantů a části Senátu. Demokraté usilují o převzetí kontroly nad Kongresem a současné průzkumy naznačují, že souboj o jeho budoucí podobu zůstává otevřený.

Případná demokratická většina by mohla omezit prostor Bílého domu při prosazování zákonů, ovlivňovat státní rozpočet a zesílit dohled nad administrativou. Kontrola Senátu by demokratům navíc umožnila ovlivňovat schvalování některých prezidentských nominací.

Trump by však nepřišel o prezidentské pravomoci. Nadále by byl vrchním velitelem ozbrojených sil a značný prostor by mu zůstal také v zahraniční a obchodní politice. Výsledkem by proto mohly být především dva roky složitého politického vyjednávání.

Írán a drahá ropa patří mezi hlavní témata

Jedním z nejvýraznějších zahraničněpolitických problémů je pokračující konflikt s Íránem. Válka trvá téměř sedm měsíců a narušení dopravy přes Hormuzský průliv spolu s dalšími útoky na energetickou infrastrukturu dostalo cenu ropy nad hranici 100 dolarů za barel. Dražší ropa se následně promítá do cen pohonných hmot, dopravy a inflačních tlaků.

V Kongresu zároveň sílí snaha o omezení vojenských operací bez jeho souhlasu. Sněmovna reprezentantů 15. září schválila poměrem 220 ku 204 další rezoluci požadující ukončení amerických bojových operací proti Íránu bez kongresového povolení. Podpořili ji všichni přítomní demokraté a sedm republikánů.

Pokud by demokraté získali po volbách silnější pozici, mohli by prostřednictvím rozpočtu, výborů a legislativy vytvářet větší tlak na omezení vojenského angažmá. Prezident by ovšem disponoval právem veta, takže samotná změna většiny v Kongresu automatické ukončení války neznamená. Případná deeskalace konfliktu by však mohla pomoci snížit tlak na světové ceny energií.

Ukrajina, Rusko a budoucnost NATO

Významným tématem zůstává rovněž bezpečnost Evropy. Ani změna většiny v Kongresu by pravděpodobně neznamenala návrat k době, kdy Spojené státy nesly rozhodující část evropských bezpečnostních nákladů. Evropští členové NATO postupně přebírají větší odpovědnost za vlastní obranu.

Spojenci se už v roce 2025 zavázali směřovat do roku 2035 k výdajům ve výši pěti procent HDP na obranu a související bezpečnostní oblasti. Summit NATO v Ankaře v červenci 2026 tento směr znovu potvrdil a současně zdůraznil pokračující podporu Ukrajině.

Kongres má zároveň významný vliv na sankční politiku. Senát v srpnu schválil rozsáhlý sankční balík zaměřený na Rusko a Írán poměrem 86 ku 11. V září jej v upravené podobě schválila také Sněmovna reprezentantů. To ukazuje, že tvrdší ekonomický postup vůči Moskvě má podporu zákonodárců napříč stranami, přestože mezi nimi existují spory o konkrétní podobu některých opatření.

Pro Evropu tak může být důležitější než samotná stranická příslušnost Kongresu otázka, nakolik budou zákonodárci ochotni pokračovat ve financování evropské bezpečnosti a podpory Ukrajiny.

Umělá inteligence by mohla dostat přísnější pravidla

Další velký střet se odehrává kolem umělé inteligence. Trumpova administrativa klade důraz především na rychlý technologický rozvoj, výstavbu datových center a zachování amerického náskoku před Čínou.

Demokraté tradičně věnují větší pozornost také regulaci technologií, ochraně spotřebitelů a bezpečnostním rizikům. Pokud by získali větší vliv v Kongresu, mohlo by se více diskutovat například o auditech pokročilých AI systémů, povinném řízení rizik nebo hlášení závažných bezpečnostních incidentů.

Samostatným problémem je energetická náročnost datových center. Jejich rychlá výstavba vytváří v některých oblastech nové požadavky na elektrickou síť a výrobu energie. Politický spor se proto může stále více týkat také toho, kdo ponese náklady na rozšiřování potřebné energetické infrastruktury.

Ani demokratická většina by však nutně nepřinesla mírnější technologickou politiku vůči Číně. Omezení přístupu Pekingu k nejpokročilejším americkým čipům a dalším strategickým technologiím je ve Washingtonu stále více vnímáno jako otázka národní bezpečnosti.

Pro Evropu především otázka předvídatelnosti

Případné vítězství demokratů v souboji o Kongres by samo o sobě zásadně nepřepsalo americkou zahraniční politiku. Trump by zůstal prezidentem a zachoval by si významné exekutivní pravomoci. Opoziční Kongres by mu však mohl komplikovat prosazování některých plánů a zesílit kontrolu administrativy.

Pro Evropskou unii by tak změna poměrů ve Washingtonu mohla znamenat především jinou dynamiku rozhodování v otázkách Ukrajiny, Ruska, Íránu, obchodu nebo technologické regulace. Současně ale platí, že Evropa už nyní zvyšuje vlastní obranné kapacity a snaží se snižovat strategickou závislost na Spojených státech. Listopadové volby proto mohou změnit podmínky transatlantické spolupráce, nikoli vrátit vztahy USA a Evropy do jejich dřívější podoby.

Zdroj/foto: Barotov Timur, nato.int, apnews.com, reuters.com, AI