Kryptoměny pro začátečníky: Jak se těží Bitcoin a co je to blockchain

Někdy se jim říká digitální zlato nebo decentralizované peníze. Kryptoměny v čele s Bitcoinem se opět dostávají do popředí zájmu – nejen investorů, ale i běžných střadatelů, kteří v nich často mylně vidí cestu, jak rychle zhodnotit úspory. Připravili jsme přehled toho nejdůležitějšího, co byste měli o nejznámější kryptoměně – Bitcoinu vědět předtím, než s ním začnete koketovat. A taky to, na co si dát ve světě kryptoměn pozor a v čem se tak zásadně liší od tradičního bankovnictví.

Nejznámější a nejrozšířenější kryptoměnou je Bitcoin. Ten, stejně jako ostatní kryptoměny, neexistuje ve fyzické podobě mincí a bankovek. Jde totiž o záznam, unikátní číselný kód v paměti počítačů, se kterým jeho majitelé nakládají ve virtuálním prostředí. Bitcoin vznikl v roce 2009 a dodnes se přesně neví, kdo je skutečným autorem. Může jít o jednoho programátora, nebo skupinu více lidí, kteří vystupují pod jménem Satoshi Nakamoto.

Právě Bitcoinu se někdy říká digitální zlato. Jeho množství totiž je, stejně jako u zlata, omezené. V oběhu nikdy nebude víc než 21 milionů Bitcoinů. Jejich hodnota pak na trhu samozřejmě klesá a stoupá – v závislosti na poptávce a důvěře investorů. S Bitcoinem můžete provádět transakce kdekoli na světě – bez toho, abyste museli mít založený běžný nebo spořicí účet, stačí vám „jen“ takzvaná bitcoinová peněženka. Bitcoin (a stejně tak i ostatní kryptoměny) nad sebou tedy nemá žádnou centrální banku, není pod dohledem žádného státu ani instituce. Což s sebou nese výhody, ale i mnohé „háčky“.

Výhody Bitcoinu:

• Nepodléhá inflaci – nikdo se nemůže rozhodnout, že „vyrobí“ další Bitcoiny. Jejich počet je omezený. Bitcoin tedy neztrácí hodnotu inflací tak, jako klasické peníze.
• Nedá se zfalšovat – nemůžete vytvořit falešný Bitcoin ani disponovat s kryptoměnou, kterou skutečně nevlastníte.
• Jednotná měna – při platbě opadá nutnost převodu a poplatků za směnu mezi jednotlivými měnami. Můžete volně obchodovat s kýmkoli na světě.
• Platby jsou anonymní – platby probíhají na tzv. bitcoinových adresách. Ty jsou sice dohledatelné, ale nedají se snadno spojit s konkrétní osobou. Uživatelé v historii transakcí vidí jen to, že z jedné adresy odešla platba na jinou adresu.

Nevýhody Bitcoinu:

• Nestabilní hodnota – uložit si do Bitcoinu větší množství peněz s očekáváním vysokého zhodnocení se nemusí vždycky vyplatit. Hodnota Bitcoinu často kolísá a investice je velmi riziková.
• Možné zneužití anonymity – jelikož pohyb Bitcoinu nekontroluje žádná autorita, dají se díky Bitcoinu financovat i nelegální aktivity – prodej zbraní, drog, podpora terorismu.
• Možná ztráta Bitcoinů – když zapomenete své heslo i privátní klíč, už se ke svým Bitcoinům nedostanete. Na rozdíl třeba od ztráty hesla k internetovému bankovnictví vám nikdo přístup neobnoví. Stejně tak v případě, že ztratíte bitcoinovou peněženku, jsou vaše Bitcoiny pryč.

Věděli jste, že v roce 2013 vyhodil James Howells z Walesu harddisk, na kterém měl 7 500 Bitcoinů? Při současné hodnotě Bitcoinu to odpovídá téměř 8 miliardám korun. Britský programátor tak stále po pevném disku pátrá a obrací naruby skládku, kde harddisk skončil. Dost možná už si jich ale užívá někdo jiný. Mimochodem, odhaduje se, že ztracených Bitcoinů je už teď zhruba 1,5 milionu, a to ještě nebyly vytěžené zdaleka všechny z celkových 21 milionů.

Svět kryptoměn je anonymní, decentralizovaný a velmi proměnlivý. Vždyť se hodnota Bitcoinu dramaticky mění v řádech jednotek hodin.

Jak probíhá „těžba“ kryptoměn

Zní to paradoxně, ale virtuální Bitcoin jednou skutečně zcela vytěžíme. Nicméně k tomu dojde pravděpodobně až po roce 2100. Do té doby lze Bitcoin stále těžit. A co to ve skutečnosti znamená? Stručně řečeno, jde o řešení složitých matematických rovnic. Za jejich rozklíčování pak „těžař“ získává odměnu, a tou je právě Bitcoin. Řešení složitých matematických operací navíc není samoúčelné, ale velmi úzce souvisí s ověřováním transakcí v síti. Těžaři, chcete-li „mineři“, jsou tak vlastně odměňováni za provádění kontrol nad všemi bitcoinovými transakcemi na světě.

Těžba Bitcoinu tak není nic jiného než odměna za ověřování správnosti všech proběhlých transakcí. Transakce v kryptoměnách tak namísto banky kontrolují všichni uživatelé, kteří k tomu mají potřebný software a dostatečný výkon počítače. A pro zajímavost: Zatímco v roce 2009 šlo těžit Bitcoin na téměř jakémkoli počítači, dnes se podle odborníků investice do výkonného hardwaru pohybuje na úrovni minimálně 1500 až 3000 dolarů jen za speciální čipy. Připočíst pak musíte ještě další hardwarové prvky. Investice do „těžebního stroje“ už se tedy nemusí vyplatit.

A těžba Bitcoinu je náročná i na spotřeby elektřiny. Ve výsledku při těžbě můžete „propálit“ více za energii, než jaká je skutečná odměna za vytěžený Bitcoin. Mimochodem, v roce 2019 těžba kryptoměn na celém světě spotřebovala 18,8 gigawatt elektrické energie. To odpovídá například roční spotřebě elektřiny v celém Polsku.

Co je to blockchain?

V souvislosti s kryptoměnami se velmi často objevuje výraz blockchain. Co znamená? Blockchain je zjednodušeně účetní kniha Bitcoinu, kde jsou zaznamenané všechny proběhlé transakce. Aby byla zajištěná správnost pohybu Bitcoinu mezi uživateli, musí se každých deset minut všechny platby zkontrolovat. Zkontrolované platby se následně uzavřou do tzv. bloku – „seznamu“ za sebou lineárně jdoucích transakcí. A blockchain je vlastně řetězec ověřených bloků. Linearita zápisu pak zajišťuje bezpečnost – kdyby chtěl někdo zpětně záznamy upravit, bylo by to na první pohled vidět.

Kryptoměny pronikají i do světa půjček

Kryptoměny se tak skrze vše výše zmíněné dostávají i do světa půjček. Hlavní rozdíl mezi klasickou půjčkou a kryptopůjčkou je už v samotném přístupu. U půjčky, ať už je to běžná, nebo online půjčka, se ocitnete většinou v kolečku ověřování vaší důvěryhodnosti a finanční stability, než se k penězům dostanete. V kryptosvětě ale neexistuje žádný autoritativní subjekt, který by si vás „proklepl“. K půjčce se tak dostane kdokoli – respektive kdokoli, kdo je schopný pohybovat se ve světě kryptoměn.

Samozřejmě i půjčování v kryptoměnách má určitá pravidla. Tím nejdůležitějším je, že když si půjčujete jednu kryptoměnu (například Bitcoin), musíte ji dostatečně krýt jinou kryptoměnou (třeba Ethereem) a to ve vyšší hodnotě, než kolik si půjčujete.

Sci-fi? Pro některé nadšence už rozhodně ne. Nicméně většina běžné populace si nejspíš ještě nějakou dobu bude půjčovat „klasickým“ způsobem a za vrchol technologií bude dál vnímat půjčku sjednanou online.

Kryptoměny jako investice? To je dobrodružství se značně nejistým koncem

Zatímco „krypto-půjčky“ jsou spíše výjimečné, kouzlu „investování“ do Bitcoinu už podlehlo výrazně více lidí. Vzhledem k anonymitě celého prostředí není známý přesný počet vlastníků Bitcoinů, nicméně odborníci odhadují, že jich budou desítky milionů po celém světě. Mnozí z nich do rozjetého bitcoinového vlaku naskočili s vidinou rychlého zisku a velmi rychle splakali nad výdělkem.

Hodnota Bitcoinu se totiž v čase dramaticky proměňuje a odborníci a finanční analytici se shodnou na jednom: Investovat do kryptoměn s vidinou jistého budoucího zisku je bláznovství s opravdu velmi velmi nejistým koncem. Jde tak spíše o hobby lidí, kteří se umí pohybovat v investičním světě a láká je určité dobrodružství spojené s něčím stále tak trochu tajuplným, co v sobě kryptoměny skrývají.