Kdo byla Klára Hitlerová? Příběh ženy, která vychovala Adolfa Hitlera

Jméno Kláry Hitlerové bývá ve stínu jejího syna téměř zapomenuto. Přesto sehrála v jeho životě významnou roli. Byla milující matkou, která prožila těžký život poznamenaný nemocemi, ztrátou několika dětí i komplikovaným manželstvím. Historici se dodnes přou o to, jaký vliv měla na formování osobnosti Adolfa Hitlera a zda lze v jejím příběhu hledat stopy budoucí tragédie evropských dějin.

Žena z chudých poměrů

Klára Hitlerová, rozená Pölzlová, se narodila 12. srpna 1860 v rakouské obci Spital. Pocházela z venkovské rodiny, která se živila především zemědělstvím. V tehdejším Rakousku-Uhersku nebylo neobvyklé, že mladé ženy odcházely za prací jako služebné do zámožnějších domácností. Stejnou cestou se vydala i Klára.

Osudovým se jí stalo setkání s Aloisem Hitlerem, zkušeným celním úředníkem, který byl o více než dvacet let starší. Klára navíc byla jeho vzdálenou příbuznou. Protože katolická církev sňatky mezi příbuznými omezovala, musel pár získat zvláštní papežské povolení.

Manželství uzavřeli v lednu roku 1885. Pro Kláru to znamenalo vstup do domácnosti přísného a autoritativního muže, jehož povaha výrazně kontrastovala s její klidnou a laskavou osobností.

Matka, která přišla o většinu svých dětí

Život Kláry Hitlerové provázela jedna osobní tragédie za druhou. V době vysoké dětské úmrtnosti nebyly podobné příběhy výjimečné, přesto byly mimořádně bolestivé.

První tři společné děti zemřely v raném věku:

• Gustav Hitler,
• Ida Hitlerová,
• Otto Hitler.

Teprve 20. dubna 1889 se narodil syn Adolf Hitler, který se dožil dospělosti. Později přišly na svět ještě děti Edmund a Paula. Edmund však zemřel v šesti letech na spalničky, takže dospělosti se kromě Adolfa dožila pouze jeho mladší sestra Paula.

Opakované ztráty měly na Kláru hluboký psychický dopad. Podle dochovaných svědectví proto svého syna Adolfa velmi chránila a věnovala mu mimořádnou péči.

Bezmezná mateřská láska

Řada historiků popisuje Kláru jako tichou, zbožnou a obětavou ženu, která žila především pro svou rodinu. Ve vztahu k Adolfovi byla mimořádně citově založená.

Na rozdíl od otce Aloise, jenž prosazoval přísnou disciplínu a často používal fyzické tresty, představovala Klára pro syna bezpečné zázemí. Některé historické práce uvádějí, že právě ona byla jediným člověkem, vůči němuž Adolf Hitler po celý život projevoval skutečně hlubokou náklonnost.

Nelze však z tohoto vztahu vyvozovat jednoduché závěry o jeho pozdějším vývoji. Moderní historiografie odmítá tvrzení, že by samotná výchova matky mohla vysvětlit vznik Hitlerovy ideologie nebo jeho budoucí zločiny. Osobnost člověka vzniká působením celé řady genetických, rodinných, společenských i historických faktorů.

Smrt, která Adolfa Hitlera hluboce zasáhla

V roce 1907 byla Kláře diagnostikována rakovina prsu. Lékařem rodiny byl tehdy Eduard Bloch, židovský lékař působící v Linci.

Navzdory tehdejším možnostem medicíny se snažil pacientce co nejvíce ulevit. Léčba byla bolestivá a její zdravotní stav se rychle zhoršoval.

Klára Hitlerová zemřela 21. prosince 1907 ve věku pouhých 47 let.

Podle svědectví doktora Blocha byl sedmnáctiletý Adolf při smrti matky zdrcený. Lékař později uvedl, že se jen málokdy setkal s tak silným citovým poutem mezi matkou a synem. Právě Bloch také později vzpomínal, že mladý Hitler po smrti matky dlouho nedokázal potlačit svůj smutek.

Zajímavostí je, že když se Adolf Hitler po nástupu k moci stal německým vůdcem, umožnil doktoru Blochovi kvůli jeho někdejší péči o matku bezpečně opustit nacisty ovládané Rakousko. Historici tento krok považují za výjimečnou osobní výjimku, která nijak nezpochybňuje pozdější nacistickou perzekuci Židů.

Jak hodnotí Kláru Hitlerovou dnešní historici?

O samotné Kláře Hitlerové se dochovalo poměrně málo přímých pramenů. Nezanechala po sobě významnější deníky ani rozsáhlou korespondenci, a většina informací proto pochází z výpovědí příbuzných, sousedů nebo životopisců jejího syna.

Současní historici se shodují v několika základních bodech:

• neexistují důkazy, že by sdílela pozdější antisemitismus nebo extremistické názory svého syna,
• byla považována za hluboce věřící katoličku,
• okolí ji popisovalo jako laskavou, skromnou a obětavou matku,
• její život byl poznamenán nemocemi, úmrtími dětí a náročným manželstvím.

Zároveň odborníci upozorňují, že pokusy vysvětlovat Hitlerovu budoucí diktátorskou osobnost pouze rodinným prostředím jsou příliš zjednodušující. Na jeho pozdější vývoj měly zásadní vliv také zkušenosti z první světové války, politická situace po porážce Německa, hospodářská krize i vlastní ideologické přesvědčení.

Život obyčejné ženy ve stínu dějin

Příběh Kláry Hitlerové představuje jeden z paradoxů moderních dějin. Sama byla podle dostupných svědectví nenápadnou ženou, která zasvětila svůj život rodině a dětem. Přesto se její jméno navždy spojilo s osobností člověka, jenž rozpoutal druhou světovou válku a nesl odpovědnost za holokaust i miliony dalších obětí.

Historické prameny nenabízejí žádné důkazy, že by Klára Hitlerová podporovala budoucí synovy názory nebo se podílela na jejich formování vědomým způsobem. Její život tak připomíná, že rodinné zázemí samo o sobě nedokáže předurčit budoucí osud člověka. Osobní rozhodnutí, společenské okolnosti i historické události mohou vést k vývoji, který si nejbližší příbuzní často vůbec neumějí představit.