
Dominance, nebo podřízenost? Výzkum ukázal překvapivé rozdíly mezi muži a ženami
Muži chtějí ve vztahu vždy velet a ženy raději přenechávají iniciativu partnerovi? Lidská sexualita je podstatně pestřejší. Novější výzkumy ukazují, že rozdíly mezi muži a ženami sice existují, ale v některých ohledech jsou překvapivě jiné, než by napovídaly tradiční genderové stereotypy.
Fantazie o moci nejsou žádnou raritou
Dominance a podřízenost patří k motivům, které se v sexuálních představách objevují poměrně běžně. Výzkum sexuálních fantazií na vzorku více než 1 500 dospělých například ukázal, že představy spojené s dominancí i podřízeností se vyskytují u mužů i žen a nelze je jednoduše označovat za něco výjimečného.
Rozdíl však může být v tom, která strana mocenské hry člověka přitahuje více. Starší výzkumy zpravidla nacházely u mužů větší zastoupení dominantních fantazií, zatímco ženy častěji inklinovaly k představám o podřízení.
Na první pohled tedy výsledek odpovídá klasickému stereotypu. Jenže právě tady začíná být situace zajímavější.
Novější studie přinesla nečekaný výsledek
Studie zveřejněná v roce 2026 zkoumala 1 400 heterosexuálních cisgender dospělých – 700 mužů a stejný počet žen. Výzkumníci sledovali sexuální myšlenky spojené s dominancí a podřízeností a jejich vztah k sexuálnímu vzrušení.
Výsledky totiž neukázaly jednoduché schéma „dominantní muž versus submisivní žena“. Myšlenky zahrnující podřízenost byly se sexuálním vzrušením silněji spojené u mužů než u žen. U pozitivních představ o dominanci byl vztah naopak výraznější u žen.
Jinými slovy, samotná četnost určité fantazie ještě nemusí vypovídat o tom, jak silně souvisí se vzrušením. Právě tento rozdíl může nabourávat tradiční představu o tom, co by údajně „mělo“ vzrušovat muže a co ženy.
Podřízenost žen není jen otázkou pohlaví
Zajímavé vysvětlení přinesl také výzkum z roku 2024 zaměřený přímo na genderové rozdíly v submisivních fantaziích. Autoři potvrdili, že ženy v průměru vykazovaly větší náklonnost k fantaziím o sexuální podřízenosti. Když však statisticky zohlednili věk a několik sociokulturních faktorů, rozdíl mezi ženami a muži přestal být statisticky významný.
Sexuální preference tedy nemusí být pouze výsledkem biologického pohlaví. Do hry mohou vstupovat zkušenosti, společenská očekávání, sexuální scénáře, věk i prostředí, ve kterém člověk vyrůstá.

Fantazie není návod k použití
Důležitý je ještě jeden rozdíl: to, co člověka vzrušuje v představách, nemusí chtít uskutečnit v reálném životě. Fantazie nabízí bezpečný prostor, v němž lze pracovat s mocí, ztrátou kontroly nebo převzetím iniciativy bez toho, aby stejné rozložení rolí člověk vyhledával mimo erotickou situaci.
Také proto nelze z obliby dominantních či submisivních představ jednoduše usuzovat na povahu člověka, jeho sebevědomí nebo postavení ve vztahu. Některé studie dokonce naznačují, že submisivní fantazie mohou přitahovat i ženy, které jsou mimo sexuální prostředí výrazně dominantní a iniciativní.
Výzkumy tak připomínají především jedno: sexuální vzrušení se do jednoduchých škatulek „mužské“ a „ženské“ vejde jen velmi obtížně. A právě rozpor mezi tím, jak člověk funguje v běžném životě a co ho láká ve fantazii, může být součástí jeho přitažlivosti.
Zdroj/foto: Pavla Malá, PubMed, AI


