Rekordní čísla, která dávají smysl

Pivovar Radegast v Nošovicích se může pochlubit výsledkem, který by ještě před pár lety působil skoro neuvěřitelně. V roce 2025 spotřeboval na jeden půllitr piva pouhých 1,14 litru vody. Jinými slovy – na výrobu jednoho hektolitru piva připadlo jen 2,28 hektolitru vody.

Jde o historicky nejnižší hodnotu v historii pivovaru a zároveň důkaz, že systematická práce má smysl. Od roku 2008, kdy se pivovar začal na úspory vody intenzivně zaměřovat, dokázal snížit její spotřebu téměř o polovinu. Takový výsledek ho řadí mezi nejefektivnější pivovary na světě.

Technologie, které šetří každou kapku

Za těmito čísly nestojí náhoda, ale kombinace moderních technologií a důsledného přístupu. Radegast dlouhodobě pracuje s principem 3R – tedy Reduce, Reuse, Recycle. V praxi to znamená omezování spotřeby, opětovné využívání vody a její recyklaci.

V pivovaru se například využívá systém pro recyklaci chladicí vody, moderní kompresory s rekuperací tepla nebo efektivnější sanitační postupy. Úpravou prošlo i vymývání sudů, které dnes spotřebuje méně vody než dříve.

Velký posun přinesla také plechovková linka spuštěná v roce 2020. Po optimalizaci provozu se stala vůbec nejúspornější výrobní linkou v rámci celého pivovaru. Každý detail, každé zlepšení se postupně promítá do celkového výsledku.

Čistá voda a energie z odpadu

Radegast ale řeší nejen spotřebu vody, ale i to, co se s ní děje po použití. Už od 90. let provozuje vlastní čistírnu odpadních vod, která výrazně snižuje ekologickou zátěž. Od roku 1995 se podařilo omezit znečištění odpadní vody o více než 90 %.

Zajímavostí je využití anaerobního systému UASB, který pivovar zavedl jako první ve střední a východní Evropě. Tento systém pomáhá předčistit odpadní vodu a zároveň při tom vzniká bioplyn.

Ten se následně využívá k výrobě tepla, čímž pivovar snižuje svou uhlíkovou stopu. Jen v roce 2025 takto vzniklo přes 700 tisíc kubíků bioplynu, což představuje významný zdroj energie přímo z vlastního provozu.

Příroda jako partner, ne překážka

Součástí přístupu pivovaru je i práce s krajinou. Už na přelomu tisíciletí vznikl v areálu systém takzvaných nošovických rybníčků, které slouží k přírodnímu dočištění dešťové vody. Kromě toho, že vodu čistí, podporují také biodiverzitu v okolí řeky Morávky.

Za dobu svého fungování dokázaly tyto přírodní nádrže vyčistit více než milion kubíků vody. Jen v roce 2025 jimi prošlo přes 12 tisíc kubíků, což odpovídá desítkám velkých plaveckých bazénů.

Radegast se ale neomezuje jen na vlastní areál. Aktivně se zapojuje i do projektů v krajině – buduje tůně, podporuje zadržování vody a pomáhá lidem lépe hospodařit s dešťovou vodou.

Ambice do budoucna: vrátit vodu krajině

Velkým závazkem pivovaru je plán, podle kterého chce do roku 2030 vrátit do přírody více vody, než kolik spotřebuje při výrobě piva. To je v rámci pivovarnictví poměrně odvážný cíl.

Radegast si dokonce nechal změřit svou kompletní vodní stopu, aby měl jasná data a mohl sledovat reálný dopad svých aktivit. Na plnění tohoto závazku dohlíží i Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, který výsledky vyhodnocuje.

Z pohledu běžného milovníka piva to možná není první věc, na kterou myslí při objednávce dalšího půllitru. Faktem ale je, že za každým douškem stojí nejen chuť a tradice, ale čím dál víc i důraz na udržitelnost a odpovědný přístup k přírodním zdrojům.

Článek Radegast stlačil spotřebu vody na rekordní minimum. Každý půllitr má svou „úspornou“ stopu se nejdříve objevil na PRO-MUŽE.CZ.

Radegast od svého založení v roce 1970 razí cestu moderní výroby piva, ale nikdy nezapomněl na své kořeny – českou pivní kulturu a chuťově výraznou hořkost, která se stala jeho poznávacím znamením. Ivo Kaňák k tomu přispěl významnou měrou. Vystudoval pivovarství na VŠCHT v Praze a po návratu domů se ponořil do výroby piva od základů – byl sladovníkem, směnovým mistrem, podsládkem i sládkem. Od roku 2000 pak zastává nejvyšší funkci v pivovaru.

Chutě, které mění pravidla hry

Jedním z nejzásadnějších momentů Kaňákovy kariéry byla stáž ve Švýcarsku v 90. letech, odkud si přivezl unikátní kvasinky. Ty se staly základem pro vznik Birellu – nealkoholického piva, které se jako jedno z prvních na světě přiblížilo chutí klasickému pivu. Birell díky tomu změnil vnímání celé kategorie nealko piv v Česku a získal mnoho prestižních ocenění. „Dokázali jsme, že i pivo bez alkoholu může být plnohodnotným chuťovým zážitkem,“ komentuje Kaňák.

V roce 2014 přišel další zlom – vznik světlého ležáku Radegast Ryze Hořká 12. Právě tahle dvanáctka si od svého uvedení rychle získala srdce pivařů i odborníků. V roce 2024 si dokonce odnesla titul nejlepšího českého ležáku v soutěži České pivo. „Myslím si, že je to nejlepší pivo, které jsme kdy uvařili,“ říká Kaňák bez falešné skromnosti.

Pivovar však neusíná na vavřínech. Mezi další úspěšné novinky patří například nefiltrovaný ležák (2010), první polotmavé pivo Radegast Temně Hořký (2012), výčepní Rázná 10 (2017) oceněná v roce 2024 v soutěži Golden Bohemia, extrémně hořký Ratar (2020) nebo silná třikrát chmelená Hutná 15, inspirovaná průmyslovou minulostí kraje.

Z limitovaných edic zaujaly například futuristický Futur, který se vařil z vody získané ze vzdušné vlhkosti, a ekologicky smýšlející ležák Rezist, vyrobený z chmele odolného vůči suchu. To vše je důkazem, že Radegast nezůstává stát a neustále hledá nové cesty, jak zaujmout – přitom však zůstává věrný své hořké DNA.

Technologický náskok před konkurencí

Už v 80. letech patřil Radegast mezi technologické inovátory. V roce 1988 jako jedni z prvních v republice zavedli cylindrokónické tanky, v roce 1993 začali stáčet pivo do moderních KEG sudů a o pět let později spustili jednu z nejpokročilejších lahvových linek v Evropě s výkonem 50 tisíc lahví za hodinu.

Mezi lety 2010 a 2012 se pivovar zaměřil na zpřístupnění své výroby veřejnosti a vybudoval návštěvnickou trasu, která se později stala součástí Technotrasy Moravskoslezského kraje. Tato iniciativa ukazuje, že Radegast nechce jen vařit pivo, ale také vzdělávat a bavit.

Velkým krokem vpřed bylo v roce 2020 otevření nové plechovkové linky a robotizovaného skladu, který posunul logistiku na novou úroveň. O rok později došlo k rozšíření kapacity díky nové varně a dalším technologiím. V roce 2025 se pak Radegast pochlubil největší solární elektrárnou v rámci skupiny Plzeňský Prazdroj, která pokrývá veškerou spotřebu centrálního skladu a částečně i provoz plechovkové linky.

Voda – nejcennější surovina

Ekologie a udržitelnost nejsou pro nošovický pivovar jen marketingová hesla. Pod vedením Iva Kaňáka se Radegast stal jedním z lídrů ve snižování spotřeby vody. Za posledních 15 let dokázal snížit vodní náročnost výroby o téměř polovinu – na 2,29 litru vody na jeden litr piva, což je hluboko pod průměrem v Česku i ve světě.

Už v roce 2002 vznikl unikátní systém rybníků, které přirozeně čistí dešťovou a drenážní vodu. Každoročně se díky nim přefiltruje objem odpovídající více než 20 plaveckým bazénům. Další zajímavostí je biomonitoring varní vody, který provádějí speciálně vycvičení „pivovarští pstruzi“ ve velkém akváriu. Od roku 2019 sleduje Radegast tímto způsobem i kvalitu vody ve vlastních studních zásobujících sladovnu.

V roce 2025 provedl pivovar doposud nejrozsáhlejší analýzu vodní stopy v českém pivovarství – od pěstování surovin až po čepování. Výsledkem bylo 3,64 litru vody odebrané z přírody na jeden litr piva. Ambicí podniku je, aby do roku 2030 pomohl v krajině zadržet více vody, než sám spotřebuje.

Hořký kraj, hořké pivo – a jedno velké poděkování

Příběh Iva Kaňáka není jen oslavou jednoho člověka, ale také připomínkou toho, jak důležitá je dlouhodobá vize, úcta k tradici a chuť inovovat. Pod jeho vedením se Radegast proměnil v moderní a ekologicky odpovědný pivovar, který si přitom zachoval svou osobitost.

Ať už mluví o technologii, chuti nebo kvalitě čepování, jedno zůstává stejné – všechno se točí kolem lidí. „Bez šikovných hospodských a výčepních by Radegast nikdy nechutnal tak, jak má. Je to i jejich zásluha, že si dnes pivaři můžou dopřát správně hořký půllitr tak, jak má být,“ připomíná Kaňák.

Na závěr dodává: „Život tady u nás na severovýchodě bývá občas drsný, ale právě k němu patří hořké pivo. Je to náš národní poklad a my v Nošovicích ho s hrdostí vaříme dál. Tak na zdraví – a dej Bůh štěstí.“

Článek 40 let s chutí hořkosti: Ivo Kaňák a jeho pivovarská pouť Radegastem se nejdříve objevil na PRO-MUŽE.CZ.

Pocta za neúnavnou práci

Slavnostní předání ocenění proběhlo v prostorách varny nošovického pivovaru, kde si ho Karin Lednická převzala z rukou ředitele Pivovaru Radegast Ivo Kaňáka. Ten k výběru letošní laureátky uvedl:

„Karin Lednická svým literárním dílem a osobním nasazením pomáhá uchovávat vzpomínky na historii našeho kraje, který si prošel mnoha těžkostmi. Její práce však není významná pouze pro Moravskoslezský kraj – oslovuje čtenáře po celé České republice a inspiruje je k většímu zájmu o vlastní historii.“

Spisovatelka, která dává hlas minulosti

Karin Lednická, rodačka z Karvinska, se ve svých knihách věnuje historii regionu a přibližuje nejen slavné momenty, ale i ty bolestné a zapomenuté. Její trilogie Šikmý kostel mapuje proměny krajiny a života lidí v souvislosti s důlním průmyslem. Dalším významným dílem je dokudrama Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie, které připomíná tragické události druhé světové války.

Ocenění od pivovaru vnímá jako uznání nejen pro sebe, ale i pro celý region. „Je to pro mě velká čest a radost. Věřím, že toto ocenění přispěje k upevnění regionální identity a hrdosti. Naším společným cílem by mělo být, aby se na historii našeho kraje nezapomínalo,“ uvedla Lednická při přebírání titulu.

Ležácký tank s jejím jménem

Jedním ze symbolických prvků ocenění je pojmenování ležáckého tanku v Pivovaru Radegast. Tank, ve kterém pivo pomalu dozrává, nyní nese jméno Karin Lednické. Sládková pivovaru Jana Tovaryšová k tomu dodává:

„Stejně jako pivo v našich tancích postupně dozrává do své charakteristické hořké chuti, tak i práce Karin Lednické představuje vyzrálé a hluboce promyšlené dílo, které uchovává odkaz našeho kraje.“

Ocenění pro osobnosti s vytrvalostí a odvahou

Titul Radegastův Strážce Hořkosti pivovar uděluje jednotlivcům či organizacím, které svými činy zosobňují hodnoty značky Radegast – tedy vytrvalost, odhodlání a pevné spojení s regionem. Držitelé tohoto ocenění musí prokazovat morální sílu a odvahu při překonávání životních výzev.

Dosavadní laureáti ocenění:

• 2024: Karin Lednická
• 2023: Horská služba Beskydy
• 2022: Karel Loprais (in memoriam)

Ocenění Karin Lednické je dalším potvrzením významu její práce pro společnost. Její knihy otevírají dveře do minulosti a pomáhají uchovat důležité příběhy pro budoucí generace.

Článek Karin Lednická oceněna titulem Strážkyně hořkosti se nejdříve objevil na PRO-MUŽE.CZ.

Horská služba Beskydy: Druhý výherce ocenění

Horská služba Beskydy získala toto uznání díky svému celkovému přínosu k životu v Beskydech, a to nejen skrze hrdinské činy jednotlivých členů, ale především jako celek. „Hodnotíme Horskou službu Beskydy jako pevný a soudržný tým, který každý den pracuje na tom, aby se obyvatelé i návštěvníci Beskyd cítili v bezpečí a věděli, že v případě potřeby jim bude poskytnuta pomoc,“ komentuje Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy, s hrdostí a dojetím převzal cenu „Radegastův Strážce Hořkosti“ za rok 2023 ve varně Pivovaru Radegast. „Jsme poctěni, že naše snaha a oddanost byly oceněny tak významnou cenou. Ocenění nám dodává respekt a uznání za naši vášnivou práci,“ sdělil Jaškovský. Dodal také, že činnost Horské služby v Beskydech přesahuje rámec záchrany životů a zahrnuje i podporu místní komunity.

Speciální překvapení: Ležácký tank pojmenovaný po Horské službě

Během ceremoniálu byl v nošovickém pivovaru odhalen speciální ležácký tank s názvem „Ležácký tank Horské služby Beskydy 2023“. „Jakmile bude pivo z tohoto tanku připraveno k distribuci, jedno slavnostní sudové pivo bude věnováno přímo Horské službě Beskydy,“ uvedl Petr Klíma, Senior Brand manažer značky Radegast.

Ocenění „Radegastův Strážce Hořkosti“ poprvé obdržel v roce 2022 in memoriam Karel Loprais, šestinásobný vítěz Rallye Dakar, čímž byl nastolen vysoký standard pro budoucí laureáty.

Článek Horská služba Beskydy obdržela cenu Radegastův Strážce Hořkosti za rok 2023 se nejdříve objevil na PRO-MUŽE.CZ.

Letošní průvod velbloudů v Praze a v Ostravě, který upozorňoval na důležitost šetření s vodou a zadržování vody v krajině, se uskutečnil u příležitost Mezinárodního dne boje proti suchu
a rozšiřování pouští. „V navazující aktivitě nám lidé zaslali 534 účtenek od nákupu piva Radegast. Ty jsme proměnili na stejný počet zavlažovacích vaků, které postupně pošleme do vybraných obcí zasažených problémy se suchem. Děkujeme všem, kteří se s námi do boje o vodu zapojili,“ uvádí Josef Jalůvka, manažer značky Radegast.

Pivovar Radegast poskytl zdarma městu Rakovník 150 zavlažovacích vaků pro stromy, které budou vítaným pomocníkem v péči o veřejnou zeleň. Mezi hlavní přínosy vaků patří úspora vody a efektivnější zalévání. Stromy díky nim snadněji překonají sušší období nebo v případě mladých stromků mají větší šanci na uchycení. Do dalších vybraných míst České republiky se zavlažovací vaky dostanou v průběhu podzimu.

Sám Pivovar Radegast se snaží jít v šetření vodou příkladem. Na výrobu jednoho půllitru piva totiž potřebuje jen 1,2 litru vody a v jejím šetření patří k nejlepším pivovarům na světě. Péče o vodní zdroje a snižování spotřeby vody je v Pivovaru Radegast dlouhodobým cílem a pevnou součástí zodpovědného přístupu k podnikání.

Článek Radegast daruje stovky zavlažovacích vaků do „nejsušších“ míst Česka se nejdříve objevil na PRO-MUŽE.CZ.

1) Chmel, kam se podíváš

Věděli jste, že Česko je chmelařská velmoc? Dokonce patříme do TOP trojky mezi světovými pěstiteli chmele – před námi je jen USA a Německo. V české krajině najdeme asi 8 % světové plochy, na které se pěstuje chmel. Jedná se o přibližně 5 000 hektarů (v roce 2021 to bylo 4971 ha). Nejvíce se u nás pěstuje slavný Žatecký poloraný červeňák (asi 85 % plochy), ale jsou tu i dvě desítky dalších odrůd včetně třeba Kazbeku, Saaz Late nebo Agnusu.

2) Proč mluvit při pivu i o vodě?

Protože v každém pivu je asi 92-93 % vody. Je tak jednou ze základních surovin, které mají na výslednou chuť piva ohromný vliv. Proto si každý pivovar své zdroje vody střeží jako oko v hlavě. Bez kvalitní vody dobré pivo zkrátka neuvaříte. Je lepší tvrdá, nebo měkká voda? Záleží na tom, v jakém pivním stylu má být pivo uvařeno. Pro tradiční české ležáky je ideální měkká voda.

3) S osmičkou nic nezkazíte!

Lahvové pivo se na sedmý schod můžete dát, ale tu správnou chuť piva zaručí jen ideální servírovací teplota. A jaká by měla být? Nejlépe si český ležák nebo výčepní pivo vychutnáte, když se vychladí na 7 až 8 °C. Když sáhnete po vytipovaném speciálu, například ve stylu IPA, tak si pivo nachystejte na teplotu 8 až 10 °C.

4) Správné domácí servírování znáte?

Čeští hospodští už jsou často velcí profíci a vědí, jak hostům pivo správně načepovat a naservírovat. Ale co doma? Stačí pivo vyndat z lednice nebo ze sklepa? Opatrně otevřete láhev, aniž byste jí třepali. Je nutné začínat s čistou, chladnou sklenicí, vypláchnutou před naléváním studenou vodou. Držte láhev pod úhlem 45 ° a sklenici téměř vodorovně, poté lijte pivo po stěně do středu svažující se sklenice – pivo tak získá perfektní chuť a ideální pěnění. Když je láhev z poloviny prázdná, narovnejte sklenici a zbytek obsahu nalijte přímo do středu. Postupně zvyšujte vzdálenost mezi lahví a sklenicí, vytvořené víření uvolní aroma. Zbytek piva rychle nalijte do sklenice, proudem vytvořte hustou vysokou pěnu.

5) Hojnost chutí na vzestupu

S různými pivními styly a chutěmi se v posledních letech doslova roztrhl pivovarnický pytel. Čeští spotřebitelé nikdy neměli na výběr takovou chuťovou hojnost a pestrost. V Češi si v současnosti mohou vybrat z desítek až stovek různých pivních speciálů v pestré paletě pivních stylů od tradičních ležáků českého typu, přes pšeničná piva, portery, bocky, americké ejly až po styl India Pale Ale (IPA). K pivní rozmanitosti se přidávají i větší pivovary. Třeba Radegast uvařil první svrchně kvašené pivo ve své historii ve stylu Session IPA s názvem ROG IPA.

6) Hořkost aneb IBU je všude

Češi si hořká piva oblíbili, to je další trend posledních let. České pivovary na jejich zájem samozřejmě patřičně reagují. Které z piv má na světě nejvíce hořkosti (označující se zkratkou IBU)? V zahraničí se objevují piva s hořkostí až 2 600 IBU, v Česku se dají ochutnat piva s hořkostí přes 125 IBU. Radegast ROG IPA má 50 jednotek hořkosti.

7) Když chmel, tak v peletách?

Na varnách většiny českých pivovarů už čerstvý chmel nenajdete. Proč tomu tak je? O kvalitu jde „až“ v první řadě.  Chmel v podobě pelet si díky speciálnímu zpracování zachovává své prvotřídní chuťové vlastnosti celý rok. Právě proto jsou využívány chmelové pelety, a ne lisované chmelové šišky.

8) České pivo je unikát?

Je to tak a máme to od Evropské unie potvrzené černé na bílém. Už od roku 2008 se značka České pivo zapisuje do povědomí lidí nejen u nás, ale i v zahraničí. Chránění zeměpisné označení má zapsáno 18 českých pivovarů. Co musejí splňovat? Pivo je potřeba uvařit u nás za použití české vody, českého chmele a českého sladu. Sládci musejí dbát na tradiční postupy a technologie. Bez výjimek.

Článek 8 postřehů o národním nápoji Čechů aneb hojnost chutí je v kurzu se nejdříve objevil na PRO-MUŽE.CZ.