Nanotechnologie
Nanotechnologie umožňují pronikat až k molekulové a atomové struktuře hmoty.
Co to nanotechnologie je?
Označení nanotechnologie dnes zahrnuje prakticky všechny technologie, které pracují s částicemi, jejichž velikost se měří v nanometrech, neboli miliontinách milimetru, a blíží se tedy rozměrům molekul či atomů. Jeden nanometr je zhruba délka deseti atomů vodíku. Viry měří od 20 do 300 nanometrů. Nanotechnologie nacházejí široké uplatnění od elektroniky po medicínu. Uměle vytvořené droboučké částice mohou například přenášet léky přímo do nemocných buněk.
O tom jsme nikdy neslyšeli
První vysvětlení se nabízí samo: málokdo ví, co to vlastně nanotechnologie jsou. (Pokud by pochybnosti měli i čtenáři Aktuálně.cz, napoví jim rámeček o něco níže na stránce.)
Ukázal to průzkum Dana Kahana z Yaleovy univerzity. 53 procent z reprezentativního vzorku dotázaných Američanů v něm odpovědělo, že o nanotechnologiích vůbec nic neslyšeli, a dalších 28 procent, že zaslechli jen něco málo. Pouze pět procent dotázaných soudilo, že o nanotechnologiích slyšelo hodně.
A to jsou přitom nanotechnologické materiály například v opalovacích krémech, využívají se v nádobách na skladování potravin, nebo třeba v ponožkách, kde brzdí šíření mikrobů, takže pak zpocené nohy nejsou tolik cítit.
Vědci se bojí víc
Potenciální rizika nanotechnologií pro životní prostředí si mezi alespoň trochu informovanou americkou veřejností uvědomuje 15 procent lidí. Mezi dotazovanými vědci se ekologických dopadů obává 20 procent z nich.
Podobně riziko nanotechnologií pro lidské zdraví si připouští 20 procent běžně informovaných lidí, ale 30 procent odborníků.
„Zajímavé je, že když už se běžní lidé něčeho kolem nanotechnologií bojí, bývá to možnost vytvoření malinkých špionážních přístrojů, které nás budou všude sledovat a odposlouchávat,“ řekla v Bostonu Elizabeth Corleyová z Arizonské státní univerzity, která citovaný výzkum vedla. „Vědce taková možnost příliš nevzrušovala,“ dodala.
Žádné hraní na boha!
Dietram Scheufele z Wisconsinské univerzity v Madisonu přidal další postřeh. Lidé nábožensky založení odmítají nanotechnologie v okamžiku, kdy by měly být použity třeba pro přenos lidských genů či jiné „vylepšení“ člověka. To považují za nepřijatelnou hru na boha.
„A nábožensky založených lidí je v USA výrazně víc než v Evropě,“ poznamenal Scheufele, který sám pochází z Německa.
Jak vidno, až si běžní lidé více všimnou, že něco jako nanotechnologie existuje, mohou výrobcům začít potíže. Do té doby by tedy měli vědci dokončit výzkumy, které ukážou, jestli umělé nanočástice mohou opravdu být zdravotním nebo ekologickým problémem. Bez přesných poznatků zůstanou i další diskuse jenom na vodě.
Může Vás také zajímat:
Doporučujeme
